ŠUMAVA | Rychta na Račánku - ubytování Kašperské Hory, Šumava

ŠUMAVA
Rychta na Račánku - ubytování Kašperské Hory, Šumava
Ubytování na Šumavě - stylový penzion a restaurace nedaleko města Kašperské Hory hradem hradu Kašperk.
Ubytování na Šumavě - stylový penzion a restaurace nedaleko města Kašperské Hory hradem hradu Kašperk.
Rychta na Račánku - ubytování Kašperské Hory, Šumava
Ubytování na Šumavě - stylový penzion a restaurace nedaleko města Kašperské Hory hradem hradu Kašperk.

Nabídka

Kontakt - dole vlevo

RYCHTA NA RAČÁNKU
Žlíbek č.p.17
341 92 Kašperské Hory

tel. : 376 582 117 

penzion@racanek.cz

Otevírací doba

Penzion je otevřen celoročně.

Restaurace - otevírací doba pro veřejnost:

pondělí - zavřeno

úterý - neděle       11 - 18:00 hod.

Zimní sporty

Poblíž Račánku vede upravovaná běžecká trasa  na Javorník. Sjezdovky v Kašperských Horách (3 km) poskytnou kvalitní lyžování. Umělé zasněžování, sjezdovka s večerním osvětlením i rychlé občerstvení potěší dospělé, děti pobaví snowtubing. Pro náročné lyžaře jsou připraveny sjezdovky v Lyžařském areálu Zadov.

Jaro, léto, podzim

Šumavské výlety - prohlídka nebo divadelní představení na hradě Kašperk, jistě se podíváte i na další hrady v blízkém okolí – Velhartice, Rabí, hradiště Sedlo a Královský kámen. Zaujmou Vás muzea ve městech Kašperské Hory a Sušice. Neopakovatelné kouzlo má divoká řeka Vydra, Čeňkova pila, Antýgl. V létě mohou hosté využít  venkovní bazén, krásné koupaliště je Ostružně.  Můžeme zajistit  vyjížďky na koni, Račánek je stanice Evropské koňské stezky. Na podzim naše hosty houbaření.

Šumava

Šumava se nachází na jihozápadní hranici České republiky u hranic s Německem a Rakouskem. Její délka od údolí Chodské Úhlavy k Vyšebrodskému průsmyku je asi 120km, maximální šířka Šumavy a jejího podhůří je 45km. Hřebenem Šumavy prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Na bavorské a rakouské straně klesá pohoří výrazně, na české straně pozvolně. Na rozsáhlé ploché horské pláně vyčnívají klenby hlavních vrcholů. Nejvyšším vrcholem Šumavy je Velký Javor (1456m) na bavorské straně hranice. Nejvyšším vrcholem české části je Plechý (1378m).
Šumava nabízí množství možností jak pro letní, tak pro zimní rekreaci. K nejvýznamějším střediskům rekreace patří Špičácké sedlo, Zadov a Churáňov, Antýgl, Srní, Modrava nebo Lipenská vodní nádrž.

Díky nehostinnosti nejsou dějiny Šumavy tak bohaté jako dějiny podhůří. Usazovali se zde pouze pastevci. První osídlení připomíná latenské hradiště Obří hrad z druhé poloviny prvního tisíciletí. Slované pronikají do Pošumaví v 6.-10. století. V centralizačním procesu se Slované dostávají ke kmeni Zličanů. Kolonizace Šumavy souvisí především s rozvojem obchodu, kdy byly krajinou klestěny obchodní stezky. Z osad u těchto stezek postupně vznikaly střediska a poté i královská města.
14. Století přineslo rozmach hornictví. Okolo dolů na zlato a stříbro vznikají hornická města. V 16. století zajišťuje hornictví a obchod na Zlaté stezce blahobyt řadě měst v oblasti. V 17. a 18.století jsou kolonizována stále vyšší místa. Díky výrobě skla a těžbě dřeva osidlují lidé šumavské lesy.
Nerozvinutý průmysl v 19. století způsobil značný odliv obyvatelstva. Průmyslovými středisky byly v té době pouze Strakonice, Klatovy a Sušice.
Po Druhé světové válce a v období Studené války byly značné části Šumavy a Českého lesa součástí hraničního pásma. Toto území bylo v podstatě nepřístupné a za oběť tehdy padlo množství pohraničních vesnic.
Počátky turistiky v oblasti sahají již do 2.poloviny 19.století. Klub Českých turistů postavil na počátku 20.století několik chat a rozhleden.

Převažujícím typem je vegetace lesní, která se do své dnešní podoby zformovala během dlouhodobého vývoje v poledové době. Pro horskou část Šumavy jsou dnes charakteristické porosty květnatých bučin, horských acidofilních bučin a klimaxových smrčin, jejichž rozložení víceméně odpovídá výškovým vegetačním stupňům. Přirozený charakter těchto zonálních společenstev byl však do značné míry pozměněn dlouhodobým lesnickým hospodařením a výšková stupňovitost je dnes na mnoha místech setřena například výsadbou smrkových monokultur nebo odlesněním krajiny. Lesní vegetace tak v současné době představuje širokou mozaiku od silně pozměněných, nepůvodních společenstev až po přírodě blízké zbytky lesních porostů, které zůstaly zachovány na více lokalitách Šumavy (Boubín, Smrčina, Stožec apod.)
Obecně je pro flóru území Šumavy typické výrazné zastoupení lesních druhů typických pro výškové vegetační stupně Šumavy, nižší druhová bohatost v závislosti na horninovém krystalickém podloží (žuly, ruly) a nedostatku vápníku, obohacení šumavské flóry o alpské druhy (např. hořec šumavský) díky migračním vlnám z dob poledových, zastoupení i druhů pro Šumavu endemických a glaciálně reliktních, významné zastoupení různých typů azonální vegetace (rašeliniště, slatě s "bažinnou klečí", suťové svahy, kamenná moře s reliktními bory, stěny jezerních karů) a společenstva historicky vzniklého bezlesí. Společenstva historicky vzniklého bezlesí vznikla zemědělským extenzivním obhospodařováním odlesněných ploch. Zahrnují celou škálu významných společenstev, zejména antropogenně podmíněná společenstva lučního bezlesí (vlhké, podmáčené a rašelinné louky, vodou neovlivněné květnaté louky a pastviny, vysychavá travinná společenstva, vrchovištní a kamenitá lada aj.).

Tato luční a pastvinná společenstva zůstala zachována jen na části své původní plochy, zejména ve výše položených a donedávna omezeně přístupných územích, kde z části podléhají přirozené sukcesi. Zde je dosud koncentrován výskyt většiny chráněných a ohrožených druhů šumavské květeny. Převážná část dřívějších luk a pastvin byla v souvislosti s poválečným vývojem oblasti ponechána přirozenému vývoji, část ploch byla pomístně zemědělsky obhospodařována. V důsledku přirozené sukcese na ladem ležících pozemcích dochází dnes k degradaci lučních fytocenóz, zániku botanicky významných lokalit a celkovému ochuzení druhové pestrosti. Naproti tomu se na některých místech objevuje jedinečná mozaika společenstev v různých stádiích sukcese, cenných zejména z ornitologického hlediska, ale i jako modelové plochy pro výzkum. Vojenskou činností podmíněné biotopy obnažených a zraňovaných půd jsou osidlovány konkurenčně méně zdatnými ohroženými druhy. Na silně zamokřených stanovištích lze pozorovat regeneraci lučních rašelinišť. Floristické bohatství Šumavy nespočívá ve vysoké početnosti a rozmanitosti druhů, celá oblast je však pozoruhodná rozmanitostí kombinace různorodých prvků a dochováním unikátních společenstev, zejména na extrémních stanovištích (rašeliniště,

Fauna Šumavy se dotvářela do dnešní podoby během doby poledové a měla původně téměř výhradně lesní charakter. Většina druhů živočichů vázaných na les se udržela do dnešní doby s výjimkou velkých predátorů (medvěd, rys, vlk, kočka divoká) vázaných na přirozená stanoviště.
Vodní toky Šumavy jsou v horních tocích minimálně znečištěny a díky tomu je Šumava jednou z nejvýznamnějších oblastí výskytu vydry říční v ČR.

Unikátní fauna bezobratlých, vázaných na rašeliništní společenstva, zahrnuje řadu vzácných reliktních druhů severského původu a byla jedním z hlavních důvodů zařazení Šumavy do Červené knihy ekosystémů IUCN.

Jako velký lesní celek skýtá NP Šumava vhodné prostředí i pro větší druhy obratlovců. Je tradičním refugiem pro lesní druhy kurovitých ptáků. I přes silný úbytek během posledních několika desítek let přežívají na Šumavě populace tetřeva hlušce i tetřívka obecného. Relativně hojnější je jeřábek lesní.
Z velkých predátorů žije dnes na Šumavě trvale pouze populace rysa ostrovida. Jeho úspěšné znovuvysazení během 80. let bylo podmíněné velkou rozlohou zalesněného území, poměrně nízkým stupněm osídlení a dostatečnou potravní základnou (hlavně srnec obecný). Velké druhy kopytníků, především jelen evropský, jsou za absence ostatních predátorů uměle myslivecky obhospodařovány a jejich četnost regulována

Převzato z materiálů Národního parku Šumava

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ
ŠUMAVA, Kašperské Hory - turistické informace, přehledy zajímavých míst, mapy - naleznete na Informačním serveru ŠumavaNet.CZ