KRÁLOVSKÝ KÁMEN | Rychta na Račánku - ubytování Kašperské Hory, Šumava

KRÁLOVSKÝ KÁMEN
Rychta na Račánku - ubytování Kašperské Hory, Šumava
Ubytování na Šumavě - stylový penzion a restaurace nedaleko města Kašperské Hory hradem hradu Kašperk.
Ubytování na Šumavě - stylový penzion a restaurace nedaleko města Kašperské Hory hradem hradu Kašperk.
Rychta na Račánku - ubytování Kašperské Hory, Šumava
Ubytování na Šumavě - stylový penzion a restaurace nedaleko města Kašperské Hory hradem hradu Kašperk.

Nabídka

Kontakt - dole vlevo

RYCHTA NA RAČÁNKU
Žlíbek č.p.17
341 92 Kašperské Hory

tel. : 376 582 117 

penzion@racanek.cz

Otevírací doba

Penzion je otevřen celoročně.

Restaurace - otevírací doba pro veřejnost:

pondělí - zavřeno

úterý - neděle       11 - 18:00 hod.

Zimní sporty

Poblíž Račánku vede upravovaná běžecká trasa  na Javorník. Sjezdovky v Kašperských Horách (3 km) poskytnou kvalitní lyžování. Umělé zasněžování, sjezdovka s večerním osvětlením i rychlé občerstvení potěší dospělé, děti pobaví snowtubing. Pro náročné lyžaře jsou připraveny sjezdovky v Lyžařském areálu Zadov.

Jaro, léto, podzim

Šumavské výlety - prohlídka nebo divadelní představení na hradě Kašperk, jistě se podíváte i na další hrady v blízkém okolí – Velhartice, Rabí, hradiště Sedlo a Královský kámen. Zaujmou Vás muzea ve městech Kašperské Hory a Sušice. Neopakovatelné kouzlo má divoká řeka Vydra, Čeňkova pila, Antýgl. V létě mohou hosté využít  venkovní bazén, krásné koupaliště je Ostružně.  Můžeme zajistit  vyjížďky na koni, Račánek je stanice Evropské koňské stezky. Na podzim naše hosty houbaření.

Královský kámen

Magické místo opředené mnoha šumavskými pověstmi. Pěkný výlet v blízkosti "Račánku" - cca 11 km se dá spojit s návštěvou horského střediska Javorník na Šumavě.

Náš tip pro léto: rozhledna na Javorníku a nejhezčí květnaté louky na Šumavě. Také možnost občerstvení.

Náš tip pro zimu: lyžařský areál na Javorníku - viz Lyžování na Šumavě.

Královský kámen (časté pojmenování Královák) je jedním z vrchů Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání.

Na západ od Královského kamene horský hřbet obsahuje Ždánic (1064,5) a Chlum (962,4). Nejvyšší horou Javornické hornatiny je blízký Javorník (1065,7) s Klostermannovou rozhlednou. Od Královského kamene je oddělen Krankotským sedlem (992). Na vrcholu Královského kamene vystupuje žulový skalní útvar tvořený skalní hradbou a mrazovými sruby. Pod skalami se kdysi vyskytovaly četné kamenné proudy a kamenná moře. Z vrcholu skalní hradby býval daleký rozhled na velkou část Šumavy a Šumavského podhůří (Javor, Roklin, okolí Černé hory u Kvildy, Sušicko a Horažďovicko). Ve stěně blízkého mrazového srubu je vytesán velký skalní oltář (nika) ─ datovaná rokem 1899. je vyzdoben obrazy svatých a doplněn vytesanými německými nápisy. Opodál se nachází historický mezník s letopočtem r. 1752. Vrchol Královského kamene je křižovatkou značených turistických stezek, včetně konce malého okruhu z obce Javorník.
(Vaculčík, Turistický průvodce)

Prchající král

Jednou českého krále a jeho ozbrojenou družinu pronásledoval houf cizího vojska. Mezi Nicovem a Tejmlovem došlo k boji. Král byl poražen a musel rychle uprchnout. Hnal svého koně přes horský hřbet Dánova, v těch dobách ještě porostlý divokými houštinami. Král se v nich ukryl mezi kameny, zatímco jeho doprovod prchal dál. Cizí vojska si v zápalu pronásledování ani nevšimla, že král zůstal vzadu. Hnali se dál za prchající královskou družinou. Tak byl král zachráněn. Kamenný blok nad Nicovem dostal od té doby názen. Lidé ho pojmenovali Královským kamenem. Stejně tak i celý vrch. Vypráví se také, že v blízkosti kamene kvete jen o dni svaté Barbory čarovný květ. Kdo květinu najde, může získat velké bohatství, které je zde ukryto.

Ke Královskému kameni se váže řada pověstí. Podle jedné se zde ukryl panovník prchající před Švédským vojskem. Podle jiné zde stával mocný hrad, v němž mocichtiví služebníci zabili svého krále a ten je, než skonal, za to proklel. Vysvobodit je (a získat bohatství) může jen ten, kdo najde čarovnou bylinu. O Valpružině noci se na vrcholu objevuje deska s letopočtem zániku světa. V určité době se odtud také ozývá zvuk hlásné trouby ohlašující nebezpečí.

Podstatně zajímavější jsou proroctví Sibylina, která Jirásek shrnuje do dvou kapitol. Ty jsou v originále tři a vyprávěla je Michalda, královna ze Sáby (neboť v tomto případě je ona naší Sibylou) králi Šalamounovi. To se stalo v roce 578 před Kristem, v roce 993 proroctví přeložil do angličtiny ctihodný Beda, Jan Letter pak léta Páně 1053 do češtiny, v roce 1113 přepsal. Skutečný autor nebo aspoň upravovatel finální verze pravděpodobně pocházel z Čech, z Táborska neb Soběslavska, protože ze čtyř měst, která mohou uniknout božímu hněvu, tři pochází z těchto oblastí: Tábor, Ústí a Soběslav. Čtvrtým je kupodivu Mělník. K našemu vyprávění patří třetí díl knihy proroctví, věnovaný zemi nejproslulejší, nejvýbornější a na chléb nejúrodnější, takže jí rovné daleko nebude. Z dvanáctera varování se ovšem nikdo nepoučí, v zemi vypukne chaos, rozbroje a malá apokalypsa, kterou završí útok čtyř armád ze čtyř světových stran. Než armády dorazí k hoře Blaníku, stihnou vyvraždit tři čtvrtiny obyvatelstva, tedy hříšníků, neboť spravedlivou čtvrtinu Bůh ukryje v mlze. U Blaníku se povede dvanáctidenní bitva, která zaplní tamní vyschlý potok krví, načež třináctého dne vyrazí Boží vojsko a požene nepřítele až ke Kolínu nad Rýnem. Tam se ztratí, přeživší nepřátelé ovšem pobijí Španělé. Kde se tam vzali, o tom proroctví nevypráví, možná by se dala odpověď nalézt v legendách španělských. Blaničtí rytíři neuchrání Prahu, kterou ustupující vojska vyplení a poboří, to není chyba velení, ale záměr Boží. Jak je obecně známo, vede blanické vojsko osoba nesporné morální pověsti, Svatý Václav. Je k diskusi, jestli by jeho místo nezastal skutečný tvůrce české státnosti, jeho bratr Boleslav, ale symbol je symbol a za symbolem se uhání lépe. Proč ale Blaník? Dříve než se pokusíme nalézt krátkou a nevyčerpávající odpověď, podíváme se po celé zemi. Blaník totiž není jedinou posádkou. Armáda, která má tuto zemi zachránit, je dislokována na více než dvaceti dalších místech. Kupříkladu v Hadí hoře u Blatné či v hoře Boubín na Šumavě. Nebo na kopci Svidník u Černovic, odkud prý vyjedou vojáci po stříbrných schodech. Další jihozápadní jednotka se skrývá v Královském kameni u Kašperských Hor.

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ
ŠUMAVA, Kašperské Hory - turistické informace, přehledy zajímavých míst, mapy - naleznete na Informačním serveru ŠumavaNet.CZ