V\u00ddLETY NA \u0160UMAV\u011a – to je tak \u0161irok\u00e9 t\u00e9ma, \u017ee na n\u011b ur\u010dit\u011b nevysta\u010d\u00ed jeden v\u00edkend – ba ani cel\u00e1 Va\u0161e dovolen\u00e1. Sami si jist\u011b najdete na \u0160umav\u011b mnoho m\u00edst, kter\u00e1 V\u00e1s budou l\u00e1kat k n\u00e1vrat\u016fm … Ale pro za\u010d\u00e1tek – alespo\u0148 n\u011bkolik tip\u016f najdete zde – na na\u0161ich str\u00e1nk\u00e1ch.<\/p>\n
N\u011bkter\u00e1 m\u00edsta „v\u00fdlet\u016f“ v na\u0161em menu jsou tak bl\u00edzko od Rychty na Ra\u010d\u00e1nku, \u017ee se na n\u011b dostanete proch\u00e1zkou, v\u0161echna ostatn\u00ed najdete ve vzd\u00e1lenosti max. 35 km.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n Rozhledna realizovan\u00e1 podle projektu ing.arch.Pavla Ullmanna byla otev\u0159ena 13.12.2009.\u00a8Jej\u00ed poloha na vrcholu Sedla, v 900 m.n.m. umo\u017e\u0148uje kruhov\u00fd v\u00fdhled. Uvid\u00edte \u0161umavs\u00e9 vrcholy – Velk\u00fd Javor, Panc\u00ed\u0159, \u0160pi\u010d\u00e1k, Poledn\u00edk, Javorn\u00edk a Kr\u00e1lovsk\u00fd k\u00e1men. Jako na dlani budete m\u00edt n\u00e1rodn\u00ed kulturn\u00ed pam\u00e1tku hrad Ka\u0161perk z nezvykl\u00e9ho \u00fahlu pohledu. Dohl\u00e9dnete a\u017e ke hradu R\u00e1b\u00ed, pozdrav\u00ed V\u00e1s majest\u00e1tn\u00ed Svatobor nad Su\u0161ic\u00ed – rovn\u011b\u017e s rozhlednou na vrcholu – a p\u0159i dobr\u00e9 viditelnosti vzd\u00e1len\u00e9 vrcholky \u010cesk\u00e9ho lesa s nejvy\u0161\u0161\u00edm \u010cerchovem.<\/p>\n Stavbu rozhledny inicioval Klub pr\u00e1tel zdrav\u00e9ho pohybu a erotick\u00e9 sv\u011b\u017eesti z obce Podmokly a v roce 2002 bylo zalo\u017eeno ob\u010dansk\u00e9 Sdru\u017een\u00ed pro obnovu rozhledny na Sedle. Autem odbo\u010d\u00edte na za\u010d\u00e1tku Albrechtic – p\u0159i p\u0159\u00edjezdu ve sm\u011bru od Ostru\u017ena – na m\u00edstn\u00ed cestu vedouc\u00ed ke kostelu, projedete kolem n\u011bj a pod lesem u penzionu Pod Sedlem zaparkujete. Odtud je to kr\u00e1sn\u00e1 proch\u00e1zka, cca 1,5 km lesem – po \u010derven\u00e9 zna\u010dce.<\/p>\n Rozhledna je bl\u00edzko Ra\u010d\u00e1nku, je otev\u0159ena celoro\u010dn\u011b a vstup je zdarma. Uka\u017ete sv\u00fdm d\u011btem \u0160umavu z „pta\u010d\u00ed perspektivy“, ur\u010dit\u011b si odnesete kr\u00e1sn\u00fd z\u00e1\u017eitek.<\/p>\n<\/div>\n<\/li>\n \u0160umava se nach\u00e1z\u00ed na jihoz\u00e1padn\u00ed hranici \u010cesk\u00e9 republiky u hranic s N\u011bmeckem a Rakouskem. Jej\u00ed d\u00e9lka od \u00fadol\u00ed Chodsk\u00e9 \u00dahlavy k Vy\u0161ebrodsk\u00e9mu pr\u016fsmyku je asi 120km, maxim\u00e1ln\u00ed \u0161\u00ed\u0159ka \u0160umavy a jej\u00edho podh\u016f\u0159\u00ed je 45km. H\u0159ebenem \u0160umavy proch\u00e1z\u00ed hlavn\u00ed evropsk\u00e9 rozvod\u00ed mezi \u010cern\u00fdm a Severn\u00edm mo\u0159em. Na bavorsk\u00e9 a rakousk\u00e9 stran\u011b kles\u00e1 poho\u0159\u00ed v\u00fdrazn\u011b, na \u010desk\u00e9 stran\u011b pozvoln\u011b. Na rozs\u00e1hl\u00e9 ploch\u00e9 horsk\u00e9 pl\u00e1n\u011b vy\u010dn\u00edvaj\u00ed klenby hlavn\u00edch vrchol\u016f. Nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholem \u0160umavy je Velk\u00fd Javor (1456m) na bavorsk\u00e9 stran\u011b hranice. Nejvy\u0161\u0161\u00edm vrcholem \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti je Plech\u00fd (1378m). D\u00edky nehostinnosti nejsou d\u011bjiny \u0160umavy tak bohat\u00e9 jako d\u011bjiny podh\u016f\u0159\u00ed. Usazovali se zde pouze pastevci. Prvn\u00ed os\u00eddlen\u00ed p\u0159ipom\u00edn\u00e1 latensk\u00e9 hradi\u0161t\u011b Ob\u0159\u00ed hrad z druh\u00e9 poloviny prvn\u00edho tis\u00edcilet\u00ed. Slovan\u00e9 pronikaj\u00ed do Po\u0161umav\u00ed v 6.-10. stolet\u00ed. V centraliza\u010dn\u00edm procesu se Slovan\u00e9 dost\u00e1vaj\u00ed ke kmeni Zli\u010dan\u016f. Kolonizace \u0160umavy souvis\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm s rozvojem obchodu, kdy byly krajinou klest\u011bny obchodn\u00ed stezky. Z osad u t\u011bchto stezek postupn\u011b vznikaly st\u0159ediska a pot\u00e9 i kr\u00e1lovsk\u00e1 m\u011bsta. P\u0159eva\u017euj\u00edc\u00edm typem je vegetace lesn\u00ed, kter\u00e1 se do sv\u00e9 dne\u0161n\u00ed podoby zformovala b\u011bhem dlouhodob\u00e9ho v\u00fdvoje v poledov\u00e9 dob\u011b. Pro horskou \u010d\u00e1st \u0160umavy jsou dnes charakteristick\u00e9 porosty kv\u011btnat\u00fdch bu\u010din, horsk\u00fdch acidofiln\u00edch bu\u010din a klimaxov\u00fdch smr\u010din, jejich\u017e rozlo\u017een\u00ed v\u00edcem\u00e9n\u011b odpov\u00edd\u00e1 v\u00fd\u0161kov\u00fdm vegeta\u010dn\u00edm stup\u0148\u016fm. P\u0159irozen\u00fd charakter t\u011bchto zon\u00e1ln\u00edch spole\u010denstev byl v\u0161ak do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry pozm\u011bn\u011bn dlouhodob\u00fdm lesnick\u00fdm hospoda\u0159en\u00edm a v\u00fd\u0161kov\u00e1 stup\u0148ovitost je dnes na mnoha m\u00edstech set\u0159ena nap\u0159\u00edklad v\u00fdsadbou smrkov\u00fdch monokultur nebo odlesn\u011bn\u00edm krajiny. Lesn\u00ed vegetace tak v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u0159edstavuje \u0161irokou mozaiku od siln\u011b pozm\u011bn\u011bn\u00fdch, nep\u016fvodn\u00edch spole\u010denstev a\u017e po p\u0159\u00edrod\u011b bl\u00edzk\u00e9 zbytky lesn\u00edch porost\u016f, kter\u00e9 z\u016fstaly zachov\u00e1ny na v\u00edce lokalit\u00e1ch \u0160umavy (Boub\u00edn, Smr\u010dina, Sto\u017eec apod.) Tato lu\u010dn\u00ed a pastvinn\u00e1 spole\u010denstva z\u016fstala zachov\u00e1na jen na \u010d\u00e1sti sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed plochy, zejm\u00e9na ve v\u00fd\u0161e polo\u017een\u00fdch a doned\u00e1vna omezen\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fdch \u00fazem\u00edch, kde z \u010d\u00e1sti podl\u00e9haj\u00ed p\u0159irozen\u00e9 sukcesi. Zde je dosud koncentrov\u00e1n v\u00fdskyt v\u011bt\u0161iny chr\u00e1n\u011bn\u00fdch a ohro\u017een\u00fdch druh\u016f \u0161umavsk\u00e9 kv\u011bteny. P\u0159ev\u00e1\u017en\u00e1 \u010d\u00e1st d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch luk a pastvin byla v souvislosti s pov\u00e1le\u010dn\u00fdm v\u00fdvojem oblasti ponech\u00e1na p\u0159irozen\u00e9mu v\u00fdvoji, \u010d\u00e1st ploch byla pom\u00edstn\u011b zem\u011bd\u011blsky obhospoda\u0159ov\u00e1na. V d\u016fsledku p\u0159irozen\u00e9 sukcese na ladem le\u017e\u00edc\u00edch pozemc\u00edch doch\u00e1z\u00ed dnes k degradaci lu\u010dn\u00edch fytocen\u00f3z, z\u00e1niku botanicky v\u00fdznamn\u00fdch lokalit a celkov\u00e9mu ochuzen\u00ed druhov\u00e9 pestrosti. Naproti tomu se na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech objevuje jedine\u010dn\u00e1 mozaika spole\u010denstev v r\u016fzn\u00fdch st\u00e1di\u00edch sukcese, cenn\u00fdch zejm\u00e9na z ornitologick\u00e9ho hlediska, ale i jako modelov\u00e9 plochy pro v\u00fdzkum. Vojenskou \u010dinnost\u00ed podm\u00edn\u011bn\u00e9 biotopy obna\u017een\u00fdch a zra\u0148ovan\u00fdch p\u016fd jsou osidlov\u00e1ny konkuren\u010dn\u011b m\u00e9n\u011b zdatn\u00fdmi ohro\u017een\u00fdmi druhy. Na siln\u011b zamok\u0159en\u00fdch stanovi\u0161t\u00edch lze pozorovat regeneraci lu\u010dn\u00edch ra\u0161elini\u0161\u0165. Floristick\u00e9 bohatstv\u00ed \u0160umavy nespo\u010d\u00edv\u00e1 ve vysok\u00e9 po\u010detnosti a rozmanitosti druh\u016f, cel\u00e1 oblast je v\u0161ak pozoruhodn\u00e1 rozmanitost\u00ed kombinace r\u016fznorod\u00fdch prvk\u016f a dochov\u00e1n\u00edm unik\u00e1tn\u00edch spole\u010denstev, zejm\u00e9na na extr\u00e9mn\u00edch stanovi\u0161t\u00edch (ra\u0161elini\u0161t\u011b, <\/p>\n Fauna \u0160umavy se dotv\u00e1\u0159ela do dne\u0161n\u00ed podoby b\u011bhem doby poledov\u00e9 a m\u011bla p\u016fvodn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b lesn\u00ed charakter. V\u011bt\u0161ina druh\u016f \u017eivo\u010dich\u016f v\u00e1zan\u00fdch na les se udr\u017eela do dne\u0161n\u00ed doby s v\u00fdjimkou velk\u00fdch pred\u00e1tor\u016f (medv\u011bd, rys, vlk, ko\u010dka divok\u00e1) v\u00e1zan\u00fdch na p\u0159irozen\u00e1 stanovi\u0161t\u011b. Unik\u00e1tn\u00ed fauna bezobratl\u00fdch, v\u00e1zan\u00fdch na ra\u0161elini\u0161tn\u00ed spole\u010denstva, zahrnuje \u0159adu vz\u00e1cn\u00fdch reliktn\u00edch druh\u016f seversk\u00e9ho p\u016fvodu a byla jedn\u00edm z hlavn\u00edch d\u016fvod\u016f za\u0159azen\u00ed \u0160umavy do \u010cerven\u00e9 knihy ekosyst\u00e9m\u016f IUCN.<\/p>\n Jako velk\u00fd lesn\u00ed celek sk\u00fdt\u00e1 NP \u0160umava vhodn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed i pro v\u011bt\u0161\u00ed druhy obratlovc\u016f. Je tradi\u010dn\u00edm refugiem pro lesn\u00ed druhy kurovit\u00fdch pt\u00e1k\u016f. I p\u0159es siln\u00fd \u00fabytek b\u011bhem posledn\u00edch n\u011bkolika des\u00edtek let p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00ed na \u0160umav\u011b populace tet\u0159eva hlu\u0161ce i tet\u0159\u00edvka obecn\u00e9ho. Relativn\u011b hojn\u011bj\u0161\u00ed je je\u0159\u00e1bek lesn\u00ed. P\u0159evzato z materi\u00e1l\u016f N\u00e1rodn\u00edho parku \u0160umava<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n Vzd\u00e1len\u00fd 1,5 km od „Ra\u010d\u00e1nku“. <\/strong>Kr\u00e1sn\u00e1, pohodln\u00e1 proch\u00e1zka s mo\u017en\u00fdm brzk\u00fdm n\u00e1vratem zp\u011bt pod pohostinnou st\u0159echu „Ra\u010d\u00e1nku“. N\u00e1\u0161 tip na l\u00e9to: <\/strong>ve\u010dern\u00ed divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed ve zdech hradn\u00edho pal\u00e1ce pat\u0159\u00ed k nezapomenuteln\u00fdm z\u00e1\u017eitk\u016fm ze \u0161umavsk\u00e9ho l\u00e9ta – p\u0159edt\u00edm ve\u010de\u0159e a skleni\u010dka dobr\u00e9ho v\u00edna na terase Ra\u010d\u00e1nku m\u016f\u017ee z\u00e1\u017eitek jen umocnit… <\/p>\n N\u00e1\u0161 tip na zimu:<\/strong> v\u00e1no\u010dn\u00ed prohl\u00eddky na Ka\u0161perku – to je romantika sama. Zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e v „prav\u00e9“ st\u0159edov\u011bk\u00e9 kr\u010dm\u011b kdesi pod v\u011b\u017e\u00ed ochutn\u00e1te „st\u0159edov\u011bk\u00fd“ pun\u010d (v r\u00e1mci prohl\u00eddky) – jako letos. O jin\u00fdch v\u00e1noc\u00edch V\u00e1s zase \u010dek\u00e1 t\u0159eba \u017eiv\u00fd betl\u00e9m … (co uvid\u00edte o kter\u00fdch V\u00e1noc\u00edch, je p\u0159ekvapen\u00ed … pan kastel\u00e1n je moc n\u00e1padit\u00fd a \u0161ikovn\u00fd spr\u00e1vce hradu).<\/em><\/p>\n Po cel\u00e1 stalet\u00ed v\u00e9vod\u00ed svou siluetou okoln\u00ed krajin\u011b zdaleka viditeln\u00fd hrad Ka\u0161perk. Jm\u00e9no tohoto nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho hradu v \u010cech\u00e1ch vzniklo \u010desk\u00fdm zkomolen\u00edm z p\u016fvodn\u00edho Karlsberg – Karlova Hora. Z v\u00fd\u0161ky 886 m. nad mo\u0159em k sob\u011b pout\u00e1 pozornost n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f tohoto kr\u00e1sn\u00e9ho koutu \u0160umavy. <\/p>\n Zalo\u017een\u00ed hradu velmi \u00fazce souvis\u00ed s r\u00fd\u017eov\u00e1n\u00edm zlata a s rozvojem jeho hlubinn\u00e9 t\u011b\u017eby v horn\u00edm Pootav\u00ed. Nedalek\u00e9 Ka\u0161persk\u00e9 Hory – tehdy naz\u00fdvan\u00e9 Reichenstein, pozd\u011bji Bergreichenstein – byly ji\u017e ve 14. stolet\u00ed v\u00fdznamn\u00fdm horn\u00edm m\u011bstem a ze zdej\u0161\u00edch dol\u016f plynuly do kr\u00e1lovsk\u00e9 pokladny nemal\u00e9 zisky. <\/p>\n C\u00edsa\u0159 a kr\u00e1l Karel IV. usiloval tak\u00e9 o vytvo\u0159en\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9ho obchodn\u00edho spojen\u00ed \u010cech s okoln\u00edm sv\u011btem. Zna\u010dn\u00e9 \u00fasil\u00ed proto v t\u00e9 dob\u011b v\u011bnoval rozvoji a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed tzv. Zlat\u00e9 stezky, kter\u00e1 sm\u011b\u0159ovala nep\u0159\u00edstupn\u00fdmi \u0161umavsk\u00fdmi hvozdy z jihoz\u00e1padn\u00edch \u010cech do bavorsk\u00e9ho Pasova. <\/p>\n Jak rostl hospod\u00e1\u0159sk\u00fd v\u00fdznam zdej\u0161\u00edho kraje, rostly i re\u00e1ln\u00e9 d\u016fvody pro jeho bezprost\u0159edn\u00ed ohro\u017een\u00ed. Za vl\u00e1dy prvn\u00edch dvou Lucemburk\u016f na \u010desk\u00e9m tr\u016fn\u011b toti\u017e panovalo trval\u00e9 politick\u00e9 nap\u011bt\u00ed se sousedn\u00edm Bavorskem. Ochrana zdej\u0161\u00edho \u00fazem\u00ed p\u0159ed p\u0159\u00edpadn\u00fdm nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm vp\u00e1dem se stala nutnost\u00ed. Roku 1356 proto p\u0159ik\u00e1zal Karel IV. sv\u00e9mu staviteli V\u00edtovi, \u0159e\u010den\u00e9mu Hedv\u00e1bn\u00fd, aby zde postavil pevn\u00fd str\u00e1\u017en\u00fd hrad. Staveni\u0161t\u011bm se stal strm\u00fd v\u00fdb\u011b\u017eek \u017dd\u00e1novsk\u00e9 hory a z\u00e1klad mohutn\u00e9 stavby byl dokon\u010den ji\u017e roku 1361, tedy za pouh\u00fdch p\u011bt let. <\/p>\n Jihov\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem nedaleko od hradu jsou je\u0161t\u011b dnes zbytky kamenn\u00e9 stavby zvan\u00e9 Pust\u00fd hr\u00e1dek, kter\u00e1 b\u00fdvala pova\u017eov\u00e1na za p\u0159edch\u016fdce hradu ji\u017e ze 12. nebo ze 13. stolet\u00ed. Ve skute\u010dnosti jde o zbytky p\u0159edsunut\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed vlastn\u00edho hradu. <\/p>\n Po dokon\u010den\u00ed hrad nespravovala p\u0159\u00edmo kr\u00e1lovsk\u00e1 komora, ale pronaj\u00edmala jej takzvan\u00fdm z\u00e1stavn\u00edm dr\u017eitel\u016fm. T\u011bm byla roku 1361 ud\u011bleno i pr\u00e1vo nejvy\u0161\u0161\u00ed soudn\u00ed pravomoci v Pr\u00e1che\u0148sk\u00e9m kraji, tedy pr\u00e1vo pe\u010dovat o ve\u0159ejn\u00fd po\u0159\u00e1dek, bezpe\u010dnost a st\u00edhat provinilce. Prvn\u00edm dr\u017eitelem hradu byl, \u00fadajn\u011b a\u017e do c\u00edsa\u0159ovy smrti roku 1378 , p\u0159\u00edtel Karla IV., pra\u017esk\u00fd arcibiskup a prvn\u00ed \u010desk\u00fd kardin\u00e1l Jan O\u010dko z Vla\u0161imi. V dob\u011b O\u010dkova dr\u017een\u00ed hradu byla dokon\u010dena i obchodn\u00ed Zlat\u00e1 stezka do Bavorska. <\/p>\n V pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edch let byl hrad ponech\u00e1v\u00e1n neust\u00e1le v z\u00e1stav\u011b a dr\u017eitel\u00e9 se pom\u011brn\u011b \u010dasto st\u0159\u00eddali. Nap\u0159. v letech 1411 a\u017e 1454 p\u0159e\u0161el do dr\u017een\u00ed rodu Zmrzl\u00edk\u016f ze Svoj\u0161\u00edna a Orl\u00edka. Otec Petr, kr\u00e1lovsk\u00fd mincmistr, i jeho stejnojmenn\u00fd syn pat\u0159ili mezi p\u0159\u00edvr\u017eence kalicha. D\u00edky jim se Ka\u0161perk nikdy nestal ter\u010dem pusto\u0161iv\u00fdch husitsk\u00fdch \u00fatok\u016f. Ostatn\u011b ani ve sv\u00e9 dal\u0161\u00ed historii nebyl tento \u0161umavsk\u00fd hrad nikdy dobyt. <\/p>\n P\u0159esto\u017ee se z\u00e1stavn\u00ed dr\u017eitel\u00e9 st\u0159\u00eddali, hrad vy\u017eadoval pravidelnou \u00fadr\u017ebu. A\u017e ve stejn\u00e9m roce, kdy hrad p\u0159eb\u00edrali Zmrzl\u00edkov\u00e9 ze Svoj\u0161\u00edna, tedy v roce 1411 na\u0159\u00eddil kr\u00e1l V\u00e1clav IV. prostav\u011bt na hrad\u011b 200 kop, v\u011bt\u0161\u00edm d\u00edlem nejsp\u00ed\u0161 na jeho n\u00e1ro\u010dn\u00e9 \u00fadr\u017eb\u011b. Kdy\u017e dal\u0161\u00ed ze z\u00e1stavn\u00edch dr\u017eitel\u016f hradu, Zden\u011bk ze \u0160ternberka zorganizoval roku 1465 proti kr\u00e1li Ji\u0159\u00edmu z Pod\u011bbrad panskou jednotu, byl do tohoto odboje zapojen i Ka\u0161perk. Oble\u017een v\u0161ak nebyl, lze tedy p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee byl udr\u017eov\u00e1n v dobr\u00e9m, odoln\u00e9m stavu. <\/p>\n Probl\u00e9my s n\u00e1ro\u010dnou \u00fadr\u017ebou hradu v\u0161ak pokra\u010dovaly d\u00e1le a proto \u010das od \u010das byl kr\u00e1l nucen povolit z\u00e1stavn\u00edmu dr\u017eiteli proinvestovat nemalou sumu na jeho n\u00e1ro\u010dn\u00e9 \u00fadr\u017eb\u011b. Aby Ka\u0161perk nese\u0161el v pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edch let, musel dal\u0161\u00ed z v\u00fdznamn\u00fdch dr\u017eitel\u016f hradu, m\u00edstokancl\u00e9\u0159 a v\u00fdznamn\u00fd stoupenec kr\u00e1le Ferdinanda I. Ji\u0159\u00ed z Lok\u0161an, vynalo\u017eit nezji\u0161t\u011bnou zna\u010dnou \u010d\u00e1stku. Lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee Ji\u0159\u00ed z Lok\u0161an hrad v skutku udr\u017eoval v dobr\u00e9m stavu, nebo\u0165 i s rodinou \u010dasto pob\u00fdval na hrad\u011b samotn\u00e9m nebo v dom\u011b v Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch. Za pokusu o odboj \u010desk\u00fdch stav\u016f proti kr\u00e1li nechal Ji\u0159\u00ed hrad obsadit ke kr\u00e1lov\u011b pot\u0159eb\u011b sv\u00fdmi lidmi, aby tudy mohlo bez p\u0159ek\u00e1\u017eek t\u00e1hnout na pomoc vojsko z Bavor. Ferdinand Ji\u0159\u00edka odm\u011bnil v\u00fdm\u011bnou Ka\u0161perka za v\u00fdnosn\u011bj\u0161\u00ed B\u0159eznici. <\/p>\n S postupuj\u00edc\u00edmi desetilet\u00edmi v\u0161ak hrad p\u0159estal plnit sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed posl\u00e1n\u00ed a roku 1584 zapo\u010dala kr\u00e1lovsk\u00e1 komora zdej\u0161\u00ed panstv\u00ed rozprod\u00e1vat. Jeho zbytky pronaj\u00edmal m\u011bstu Ka\u0161persk\u00e9 Hory a v roce 1614 c\u00edsa\u0159 a kr\u00e1l Maty\u00e1\u0161 pronajal m\u011bstu i samotn\u00fd hrad. V roce 1616 \u010di 1617 hrad, kter\u00fd byl a\u017e dosud v\u017edy hradem kr\u00e1lovsk\u00fdm, ka\u0161perskohorsk\u00fdm prodal. <\/p>\n V t\u00e9 dob\u011b byl Ka\u0161perk ji\u017e zna\u010dn\u011b se\u0161l\u00fd a ani zam\u00fd\u0161len\u00e9 opravy jej nemohly uv\u00e9st do p\u016fvodn\u00edho stavu. To jej mo\u017en\u00e1 uchr\u00e1nilo p\u0159ed \u00fapln\u00fdm zbo\u0159en\u00edm, kter\u00e9 vojensk\u00e1 kancel\u00e1\u0159 c\u00edsa\u0159e a kr\u00e1le Ferdinanda III. v roce 1655 na\u0159\u00eddila prov\u00e9st na v\u011bt\u0161in\u011b pohrani\u010dn\u00edch hradech v \u010cech\u00e1ch ze strachu, aby se nestaly \u00fato\u010di\u0161t\u011bm nep\u0159\u00e1tel moci habsbursk\u00e9 dynastie. Na druhou stranu se v\u0161ak m\u011bst\u0161t\u00ed zastupitel\u00e9 nec\u00edtili povinni se o hrad d\u00e1le starat a tak ho s klidem nechali ch\u00e1trat, nebo\u0165 pro n\u011b bylo zaj\u00edmav\u00e9 pouze panstv\u00ed s hradem spojen\u00e9. <\/p>\n Nov\u00fd romantick\u00fd z\u00e1jem o hrad jako z\u0159\u00edceninu povstal od druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed. Roku 1861 m\u011bstsk\u00e1 rada zapo\u010dala aspo\u0148 s nejnutn\u011bj\u0161\u00edm zabezpe\u010den\u00edm hradn\u00ed z\u0159\u00edcenuny. Po\u010d\u00e1tkem 20.stolet\u00ed obec dokonce \u017e\u00e1dala v\u00edde\u0148sk\u00e9 ministerstvo kultu a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed o subvenci 2500 Korun na rozs\u00e1hlej\u0161\u00ed udr\u017eovac\u00ed pr\u00e1ce. Pro v\u00e1\u017en\u00e9 pochyby o seri\u00f3znosti cel\u00e9ho projektu v\u0161ak byla tato sm\u011bl\u00e1 \u017e\u00e1dost zam\u00edtnuta. Po sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce se rozpadaj\u00edc\u00ed z\u0159\u00edceninu pokou\u0161ela zachr\u00e1nit ka\u0161perskohorsk\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 rada ve spolupr\u00e1ci s m\u00edstn\u00edm okra\u0161lovac\u00edm spolkem. Po skon\u010den\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky za\u010dal hrad op\u011bt ch\u00e1trat. <\/p>\n Teprve od po\u010d\u00e1tku 70 let 20. stolet\u00ed za\u010dal st\u00e1t prost\u0159ednictv\u00edm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho pam\u00e1tkov\u00e9ho \u00fastavu usilovat o z\u00e1chranu a n\u00e1sledn\u00e9 zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed t\u00e9to st\u0159edov\u011bk\u00e9 pam\u00e1tky. Toto \u00fasil\u00ed bylo zavr\u0161eno po\u010d\u00e1tkem 90., kdy byla tato hrad zp\u0159\u00edstupn\u011bn \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti. Zhruba ve stejn\u00e9 dob\u011b si v\u0161ak m\u011bsto Ka\u0161persk\u00e9 Hory za\u017e\u00e1dalo o navr\u00e1cen\u00ed sv\u00e9ho historick\u00e9ho majetku a tak od roku 1994 je vlastn\u00edkem i provozovatelem Ka\u0161perka m\u011bsto Ka\u0161persk\u00e9 Hory. <\/p>\n Architektura Do druh\u00e9 \u010d\u00e1sti hradu se vstupovalo po st\u011b\u017eejkov\u00e9m padac\u00edm most\u011b, vedouc\u00edm p\u0159es vyzd\u011bn\u00fd p\u0159\u00edkop. Tuto dlouhou a prot\u00e1hlou \u010d\u00e1st hradu, v n\u00ed\u017e byly situov\u00e1ny hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy, uzav\u00edrala hranolov\u00e1 v\u011b\u017eovit\u00e1 stavba. Pod\u00e9ln\u00e9 hradn\u00ed j\u00e1dro odd\u011bloval od druh\u00e9ho n\u00e1dvo\u0159\u00ed dal\u0161\u00ed vyzd\u011bn\u00fd p\u0159\u00edkop a opev\u0148ovala je hradba ukon\u010den\u00e1 cimbu\u0159\u00edm. V 15. stolet\u00ed byla do prostoru mezi touto hradbou a Z\u00e1padn\u00ed v\u011b\u017e\u00ed vestav\u011bna budova tzv. purkrabstv\u00ed. <\/p>\n Obd\u00e9ln\u00fd pal\u00e1c, srostl\u00fd do jednoho celku s obytn\u00fdmi v\u011b\u017eemi, se tohoto obvodov\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed v\u016fbec nedot\u00fdkal. \u010celn\u00ed st\u011bny obou 30 m vysok\u00fdch v\u011b\u017e\u00ed, kter\u00e9 by mohlo ohrozit p\u0159\u00edpadn\u00e9 ost\u0159elov\u00e1n\u00ed z tehdej\u0161\u00edch vrhac\u00edch \u010di metac\u00edch zbran\u00ed, nem\u011bly \u017e\u00e1dn\u00fd otvor (stejn\u011b jako na Karl\u0161tejn\u011b). Jedin\u00fd p\u0159\u00edstup do p\u0159\u00edzem\u00ed pal\u00e1ce umo\u017e\u0148oval z ji\u017en\u00ed strany padac\u00ed m\u016fstek, kter\u00fd dosedal na rampu p\u0159istav\u011bnou k obvodov\u00e9 hradb\u011b. Obytn\u00e9 prostory byly jako obvykle a\u017e ve vy\u0161\u0161\u00edch patrech. Jedna ze \u010dty\u0159 m\u00edstnost\u00ed prvn\u00edho patra byla rouben\u00e1 komora s charakteristick\u00fdmi pyramid\u00e1ln\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00fdmi ok\u00e9nky v p\u016flkruhov\u00e9m \u00fastupku ve zdivu. <\/p>\n Ve druh\u00e9m pat\u0159e byly pouze t\u0159i prostory – velk\u00fd s\u00e1l s dv\u011bmi men\u0161\u00edmi m\u00edstnostmi po obou stran\u00e1ch. V\u011b\u017ee ukon\u010den\u00e9 ochozy vylo\u017een\u00fdmi na velk\u00fdch kamenn\u00fdch kv\u00e1drech, tzv. krakorc\u00edch, byly o dv\u011b patra vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e pal\u00e1c. V posledn\u00edm podla\u017e\u00ed jsou sm\u011brem do krovu pal\u00e1ce situov\u00e1ny port\u00e1lky s otvory pro padac\u00ed m\u016fstek. <\/p>\n St\u0159echy v\u011b\u017e\u00ed, tzv. helmice, byly vyzd\u011bny z cihel, jak dokl\u00e1d\u00e1 vz\u00e1cn\u011b dochovan\u00fd zbytek na Z\u00e1padn\u00ed v\u011b\u017ei. St\u0159echy m\u011bly tvar jehlanu a byly vystav\u011bny z tvarov\u011b i rozm\u011brov\u011b atypick\u00fdch cihel, tzv. buchet. Proto\u017ee hrad nem\u011bl vlastn\u00ed studnu, byli jeho obr\u00e1nci odk\u00e1z\u00e1n\u00ed vyu\u017e\u00edvat i sr\u00e1\u017ekovou vodu, kterou na v\u011b\u017e\u00edch zachycovaly kamenn\u00e9 \u017elaby, polo\u017een\u00e9 kolem svisl\u00fdch podezd\u00edvek. Odv\u00e1d\u011bly ji kamenn\u00fdmi chrli\u010di dol\u016f, aby se nezadr\u017eovala na ochozech polo\u017een\u00fdch na zdi. Ochozy byly navenek roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 o kamenn\u00e9 kv\u00e1dry tzv. krakorce. <\/p>\n Ji\u017en\u00ed a severn\u00ed st\u011bny pal\u00e1ce o\u017eivuj\u00ed okenn\u00ed otvory s \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b dochovan\u00fdmi kamenn\u00fdmi ost\u011bn\u00edmi a zbytky ark\u00fd\u0159\u016f polo\u017een\u00fdch na krakorc\u00edch. Na severn\u00ed stran\u011b V\u00fdchodn\u00ed v\u011b\u017ee se pom\u011brn\u011b dob\u0159e zachoval prevet – ark\u00fd\u0159ov\u00fd z\u00e1chod, vysazen\u00fd p\u0159es ze\u010f na krakorc\u00edch. Na hrad\u011b najdeme tak\u00e9 lomen\u00e9 a sedlov\u00e9 typy kamenn\u00fdch port\u00e1lk\u016f a dal\u0161\u00ed prvky gotick\u00e9ho stavitelstv\u00ed a kamenictv\u00ed. <\/p>\n Hrad Ka\u0161perk se \u0159ad\u00ed mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed dochovan\u00e9 doklady \u010desk\u00e9 hradn\u00ed architektury 14. stolet\u00ed. V podob\u011b jeho vnit\u0159n\u00edho hradu vrchol\u00ed tendence ke sr\u016fst\u00e1n\u00ed obytn\u00fdch v\u011b\u017e\u00ed s pal\u00e1cem, typick\u00e9 pro \u010desk\u00fd v\u00fdvoj poloviny 14. v\u011bku. Pom\u011brn\u011b velk\u00fd d\u016fraz zde byl kladen na pohodln\u00e9 bydlen\u00ed a reprezentaci. Obrann\u00e1 funkce z\u016fst\u00e1vala zcela pasivn\u00ed, p\u0159i obran\u011b hradu se spol\u00e9halo sp\u00ed\u0161e na jeho jedine\u010dnou polohu. Jak\u00fdmsi sestersk\u00fdm hradem Ka\u0161perku, tj architekt. podobn\u00fdm a rovn\u011b\u017e kr\u00e1lovsk\u00fdm, byla Radyn\u011b, ty\u010d\u00edc\u00ed se nad Star\u00fdm Plzencem. Za jasn\u00e9ho po\u010das\u00ed je z Ka\u0161perku Radyn\u011b, vzd\u00e1len\u00e1 vzdu\u0161nou \u010darou cca 65 km, opravdu vid\u011bt. V dob\u011b vl\u00e1dy Karla IV. a jeho n\u00e1stupc\u016f na \u010desk\u00e9m tr\u016fnu spolu pr\u00fd pos\u00e1dky obou hrad\u016f mohly komunikovat pomoc\u00ed kou\u0159ov\u00fdch sign\u00e1l\u016f.<\/p>\n<\/div>\n<\/li>\n Ke z\u0159\u00edcenin\u011b Pust\u00e9ho hr\u00e1dku se poj\u00ed spousta stra\u0161ideln\u00fdch pov\u011bst\u00ed. Nen\u00ed divu – je opravdu pust\u00fd a m\u00edsto m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed atmosf\u00e9ru. Je z n\u011bj ale jeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch – a m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch – pohled\u016f na hrad Ka\u0161perk. Rozhodn\u011b stoj\u00ed za n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Kdy byl Pust\u00fd hr\u00e1dek zalo\u017een, o tom badatel\u00e9 vedou spory. Nev\u00ed se ani, byl-li to v\u016fbec samostatn\u00fd hrad. S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed se jedn\u00e1 o p\u0159edsunut\u00e9 opevn\u011bn\u00ed hradu Ka\u0161perk. I kdy\u017e z hr\u00e1dku zbylo dnes jen kamen\u00ed, kv\u016fli kr\u00e1sn\u00e9mu v\u00fdhledu se ur\u010dit\u011b vyplat\u00ed z\u0159\u00edceninu nav\u0161t\u00edvit. Hr\u00e1dek snad vznikl v dob\u011b, kdy hrad dr\u017eel v\u00fdznamn\u00fd \u010desk\u00fd rod \u0160ternberk\u016f ze \u0160ternberka. Zden\u011bk ze \u0160ternberka zorganizoval v roce 1465 odbojn\u00e9 seskupen\u00ed usiluj\u00edc\u00ed o sesazen\u00ed Ji\u0159\u00edka z Pod\u011bbrad z \u010desk\u00e9ho tr\u016fnu. Tehdy byl do tohoto odboje zapleten i Ka\u0161perk. Pos\u00e1dka proto o\u010dek\u00e1vala n\u00e1v\u0161t\u011bvu kr\u00e1lovsk\u00e9ho vojska. V t\u00e9to dob\u011b tedy mo\u017en\u00e1 spat\u0159il sv\u011btlo sv\u011bta i Pust\u00fd hr\u00e1dek. Jist\u00e9 to ale nen\u00ed, jin\u00ed badatel\u00e9 kladou narozen\u00ed pevn\u016fstky a\u017e do doby, kdy byli z\u00e1stavn\u00edmi p\u00e1ny hradu p\u00e1nov\u00e9 ze \u0160vamberka. <\/p>\n Pust\u00fd hr\u00e1dek, je\u0161t\u011b kdy\u017e byl nov\u00fd a zachoval\u00fd, m\u011bl podobu velk\u00e9 p\u011btibok\u00e9 v\u011b\u017ee. Cesta, kter\u00e1 pod n\u00edm na okraji severn\u00ed str\u00e1n\u011b \u00fastila do sedla a odtud stoupala k prvn\u00ed hradn\u00ed br\u00e1n\u011b, byla po cel\u00e9 d\u00e9lce i se vstupn\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed hradu p\u0159\u00edmo pod kontrolou tohoto opevn\u011bn\u00ed. Dnes tu na v\u00e1s \u010dek\u00e1 jen hromada kamen\u00ed. <\/p>\n Jak to bylo se zk\u00e1zou hr\u00e1dku? Jednou tudy pr\u00fd \u0161el jeden sedl\u00e1k, pojednou usly\u0161el p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd sladk\u00fd zp\u011bv. Bylo sice ji\u017e k ve\u010deru, sedl\u00e1kovi ale zv\u011bdavost nedala, \u0161el po hlase a na\u0161el vyhlouben\u00fd balvan. V prohlubni le\u017eelo kr\u00e1sn\u00e9 d\u00edt\u011b. Kdy\u017e se k n\u011bmu naklonil, za\u010dalo ho, by\u0165 to bylo nemluvn\u011b, prosit, aby je vzal a donesl do Vl\u010d\u00ed rokle. Sedl\u00e1kovi to bylo podez\u0159el\u00e9. Marn\u011b ho d\u00edt\u011b prosilo, rad\u011bji se oto\u010dil a ut\u00edkal dom\u016f. Ve\u010der vypr\u00e1v\u011bl p\u0159\u00e1tel\u016fm, co se mu p\u0159ihodilo, a domluvili se, \u017ee se druh\u00fd den p\u016fjdou pod\u00edvat, co se s d\u00edt\u011btem stalo. Ten podivn\u00fd balvan skute\u010dn\u011b na\u0161li, ale v jeho prohlubni le\u017eelo jen n\u011bkolik \u010dern\u00fdch uhl\u00edk\u016f. Sedl\u00e1k je za\u010dal opatrn\u011b prohrabovat, a tu se z nich ozval hlas d\u00edt\u011bte: \u201eV\u010dera jsi m\u011b necht\u011bl n\u00e9st, dnes ponesu j\u00e1 tebe.\u201c Za n\u011bkolik dn\u00ed nesli sedl\u00e1ka na h\u0159bitov. Spadl na n\u011bj strom v lese. <\/p>\n Ke z\u0159\u00edcenin\u011b Pust\u00e9ho hr\u00e1dku se poj\u00ed spousta stra\u0161ideln\u00fdch pov\u011bst\u00ed. Nen\u00ed divu – je opravdu pust\u00fd a m\u00edsto m\u00e1 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed atmosf\u00e9ru. Je z n\u011bj ale jeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch – a m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch – pohled\u016f na hrad Ka\u0161perk. Rozhodn\u011b stoj\u00ed za n\u00e1v\u0161t\u011bvu. <\/p>\n N\u00e1\u0161 tip: nejl\u00e9pe se na n\u011bj dostanete, kdy\u017e spoj\u00edte prohl\u00eddku hradu Ka\u0161perk se „zach\u00e1zkou“ na Pust\u00fd hr\u00e1dek. Cesta na n\u011bj je zna\u010den\u00e1 od rozcestn\u00edku p\u0159ed hradem Ka\u0161perk,kde se t\u00e9m\u011b\u0159 u samotn\u00e9ho hradu d\u011bl\u00ed cesta na tu, kter\u00e1 V\u00e1s zavede k hradn\u00ed br\u00e1n\u011b – a cestu doleva vedouc\u00ed na Pust\u00fd hr\u00e1dek – odtud jste tam za malou chvilku. Nezapome\u0148te si fotoapar\u00e1t – litovali byste!<\/p>\n<\/div>\n<\/li>\n Hrad vzd\u00e1len\u00fd cca 14 km od „Ra\u010d\u00e1nku“ – to je zase nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed hradn\u00ed z\u0159\u00edcenina v \u010cech\u00e1ch – zd\u00e1lky ani moc jako z\u0159\u00edcenina nep\u016fsob\u00ed. Tak\u00e9 tam leccos uvid\u00edte i usly\u0161\u00edte. Letn\u00edch koncert\u016f i p\u0159edstaven\u00ed \u0161erm\u00ed\u0159sk\u00fdch skupin je na R\u00e1b\u00ed p\u0159es l\u00e9to v\u017edycky spousta. Potkat se tam m\u016f\u017eete i se sokoln\u00edky a jejich ok\u0159\u00eddlen\u00fdmi p\u0159\u00e1teli – dravci. <\/em><\/p>\n A v\u00edte, \u017ee podle pov\u011bsti p\u0159i\u0161el Jan \u017di\u017eka pod R\u00e1b\u00edm o sv\u00e9 druh\u00e9 oko? Vy se b\u00e1t nemus\u00edte – \u00fatokem V\u00e1s m\u016f\u017ee vz\u00edt jen nab\u00eddka v\u0161eho mo\u017en\u00e9ho – zaj\u00edmav\u00e9ho i dobr\u00e9ho – p\u0159i n\u011bkter\u00e9m ze „st\u0159edov\u011bk\u00fdch“ trh\u016f – i ty b\u00fdvaj\u00ed na R\u00e1b\u00ed, kdy\u017e se „stref\u00edte“ do spr\u00e1vn\u00e9ho data.<\/em><\/p>\n Historie objektu:<\/strong><\/p>\n Zakladatele hradu R\u00e1b\u00ed nezn\u00e1me. V\u0161e se v\u0161ak zd\u00e1 nasv\u011bd\u010dovat tomu, \u017ee p\u016fvodn\u011b mal\u00fd hrad postavili nejpozd\u011bji v prvn\u00ed t\u0159etin\u011b 14. stolet\u00ed p\u00e1ni z Bud\u011btic, kte\u0159\u00ed pat\u0159ili k v\u00fdznamn\u00e9mu jiho\u010desk\u00e9mu rodu p\u00e1n\u016f z Velhartic. Domn\u011bnku n\u011bkter\u00fdch badatel\u016f, \u017ee je hrad \u0159\u00e1dov\u011b o sto let star\u0161\u00ed, se nepoda\u0159ilo dolo\u017eit. Prvn\u00ed p\u0159\u00edm\u00e1 zpr\u00e1va o R\u00e1b\u00ed je dokonce a\u017e z roku 1380, kdy hrad dr\u017eel P\u016fta \u0160vihovsk\u00fd z R\u00fdzmberka. Jak \u0160vihov\u0161t\u00ed R\u00e1b\u00ed z\u00edskali, nen\u00ed zn\u00e1mo; je v\u0161ak skute\u010dnost\u00ed, \u017ee prakticky cel\u00e1 historie existence hradu je s t\u00edmto v\u00fdznamn\u00fdm \u010desk\u00fdm rodem sv\u00e1z\u00e1na. Okolo roku 1400 \u0160vihov\u0161t\u00ed R\u00e1b\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159ili a opevnili, tak\u017ee byl pak pova\u017eov\u00e1n za jedno z nejpevn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst v \u010cech\u00e1ch. Proto se sem tak\u00e9 za husitsk\u00fdch v\u00e1lek, kdy byl majitelem hradu Jan \u0160vihovsk\u00fd, stahovali katol\u00edci z \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed i se sv\u00fdm majetkem. Jejich v\u00edra v pevnost hradu v\u0161ak nedo\u0161la potvrzen\u00ed, proto\u017ee hrad dvakr\u00e1t dobylo husitsk\u00e9 vojsko v \u010dele se samotn\u00fdm Janem \u017di\u017ekou z Trocnova. Poprv\u00e9 na ja\u0159e roku 1420, kdy se hrad vzdal t\u00e9m\u011b\u0159 bez boje; husit\u00e9 pak uko\u0159ist\u011bn\u00e9 cennosti p\u0159ed hradem sp\u00e1lili a s nimi up\u00e1lili i sedm zajat\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed. Druh\u00e9 dob\u00fdv\u00e1n\u00ed R\u00e1b\u00ed v l\u00e9t\u011b 1421 ji\u017e bylo mnohem urputn\u011bj\u0161\u00ed a pro samotn\u00e9ho \u017di\u017eku se stalo doslova pohromou, proto\u017ee zde p\u0159i\u0161el o sv\u00e9 druh\u00e9 oko. Legenda prav\u00ed, \u017ee P\u0159ib\u00edk Kocovsk\u00fd, jeden z obr\u00e1nc\u016f hradu, zas\u00e1hl \u0161\u00edpem hru\u0161ku, pod n\u00ed\u017e \u017di\u017eka st\u00e1l, a z t\u00e9to hru\u0161ky odl\u00e9tla T\u0159\u00edska tak ne\u0161\u0165astn\u011b, \u017ee jej zas\u00e1hla do jeho jedin\u00e9ho vidouc\u00edho oka. Modern\u00ed v\u00fdzkumy pravdivost legendy potvrdit nemohou, ukazuj\u00ed v\u0161ak, \u017ee na \u017di\u017ekovo prav\u00e9 oko byl z\u0159ejm\u011b veden \u00fader tup\u00fdm p\u0159edm\u011btem. Tak jako tak, slavn\u00fd vojev\u016fdce velmi pravd\u011bpodobn\u011b oslepl docela. Hrad R\u00e1b\u00ed z\u016fstal v dr\u017een\u00ed \u0160vihovsk\u00fdch i po husitsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch; po roce 1479 jej dr\u017eel P\u016fta, kter\u00fd zast\u00e1val \u00fa\u0159ad zemsk\u00e9ho sud\u00edho a pat\u0159il k nejbohat\u0161\u00edm velmo\u017e\u016fm zem\u011b. On tak\u00e9 zah\u00e1jil velmi n\u00e1kladnou p\u0159estavbu R\u00e1b\u00ed, kterou m\u011blo hradn\u00ed opevn\u011bn\u00ed udr\u017eet krok s velmi rychle se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed obl\u00e9hac\u00ed technikou. Tato p\u0159estavba, jej\u00ed\u017e du\u0161\u00ed byl slavn\u00fd architekt Benedikt Rejt, byla v\u0161ak finan\u010dn\u011b tak n\u00e1ro\u010dn\u00e1, \u017ee p\u0159isp\u011bla k faktick\u00e9mu finan\u010dn\u00edmu \u00fapadku \u0160vihovsk\u00fdch. Ti byli nakonec nuceni sv\u016fj rodov\u00fd majetek v\u010detn\u011b R\u00e1b\u00ed v roce 1549 prodat, \u010d\u00edm\u017e za\u010dal postupn\u00fd \u00fapadek hradu. Majitel\u00e9 se pak st\u0159\u00eddali a za Vil\u00e9ma z Ro\u017emberka ji\u017e hrad slou\u017eil jen jako s\u00eddlo \u00fa\u0159ednictva. Zk\u00e1zu ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 pust\u00e9ho R\u00e1b\u00ed dovr\u0161ili za t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky Mansfeldovi voj\u00e1ci, kte\u0159\u00ed je vydrancovali a zpusto\u0161ili. Posledn\u00edmi \u0161lechtick\u00fdmi majiteli pust\u00e9ho hradu byli od roku 1708 p\u00e1ni z Lamberka. Od nich z\u00edskal roku 1920 z\u0159\u00edceninu bezplatn\u011b Spolek pro zachov\u00e1n\u00ed um\u011bleck\u00fdch, historick\u00fdch a p\u0159\u00edrodn\u00edch pam\u00e1tek v Hora\u017e\u010fovic\u00edch, kter\u00fd na hrad\u011b provedl prvn\u00ed zabezpe\u010dovac\u00ed pr\u00e1ce. V oprav\u00e1ch se pak dlouhodob\u011b pokra\u010dovalo za st\u00e1tn\u00edho vlastnictv\u00ed po roce 1945. V sou\u010dasnosti je tato hodnotn\u00e1 pam\u00e1tka p\u0159\u00edstupn\u00e1 ve\u0159ejnosti. <\/p>\n Exteri\u00e9r, stavebn\u00ed v\u00fdvoj: Hrad R\u00e1b\u00ed stoj\u00ed na nev\u00fdrazn\u00e9m n\u00e1vr\u0161\u00ed nad stejnojmenn\u00fdm m\u011bste\u010dkem nedaleko Su\u0161ice. Rozs\u00e1hl\u00fd are\u00e1l m\u00e1 nepravideln\u00fd p\u016fdorys s orientac\u00ed jih – severov\u00fdchod. Nejstar\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed hradu je st\u00edsn\u011bn\u00e9 j\u00e1dro s mohutn\u00fdm donjonem na p\u016fdorysu obd\u00e9ln\u00edka t\u00e9m\u011b\u0159 13 x 19 m. Vstup do donjonu byl mo\u017en\u00fd v druh\u00e9m pat\u0159e po m\u016fstku, jeho\u017e posledn\u00ed \u010d\u00e1st byla padac\u00ed a kter\u00fd byl k v\u011b\u017ei p\u0159iveden z prot\u011bj\u0161\u00ed v\u011b\u017eovit\u00e9 stavby lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00e9ho p\u016fdorysu, vystupuj\u00edc\u00ed na severu z obrysu okru\u017en\u00ed hradby j\u00e1dra. Druh\u00e9 patro velk\u00e9 v\u011b\u017ee vypl\u0148ovala obytn\u00e1 s\u00ed\u0148; obydl\u00ed samotn\u00e9ho hradn\u00edho p\u00e1na zab\u00edralo patro t\u0159et\u00ed. Br\u00e1na do j\u00e1dra se nach\u00e1zela v jihov\u00fdchodn\u00edm rohu jeho jinak t\u00e9m\u011b\u0159 ov\u00e1ln\u00e9 okru\u017en\u00ed hradby; p\u0159\u00edchoz\u00ed tak musel obej\u00edt t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i \u010dtvrtiny obvodu velk\u00e9 v\u011b\u017ee, aby se v\u016fbec dostal k ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9 vstupn\u00ed lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00e9 stavb\u011b. Na v\u00fdchod\u011b k j\u00e1dru p\u0159il\u00e9halo mal\u00e9 p\u0159edhrad\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 troj\u00faheln\u00edkov\u00e9ho tvaru. Na p\u0159edhrad\u00ed byla vyhloubena studna. Z\u0159ejm\u011b koncem 14. stolet\u00ed byla do p\u0159edhrad\u00ed um\u00edst\u011bna pod sk\u00e1lu v sousedstv\u00ed studny n\u00edzk\u00e1 hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 budova a z\u00e1rove\u0148 byl hrad roz\u0161\u00ed\u0159en o dal\u0161\u00ed p\u0159ehrad\u00ed s dv\u011bma hranolov\u00fdmi n\u00e1ro\u017en\u00edmi v\u011b\u017eemi. Snad ji\u017e z t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed z\u00e1klad traktu p\u0159i z\u00e1padn\u00ed hradb\u011b nov\u00e9ho p\u0159edhrad\u00ed, zvan\u00e9ho pozd\u011bji Star\u00e9 pokoje. Ob\u011b p\u0159edhrad\u00ed byla propojena br\u00e1nou v hranolov\u00e9 v\u011b\u017ei. P\u0159ed prvn\u00edm p\u0159edhrad\u00edm u\u017e z\u0159ejm\u011b b\u00fdval pouze p\u0159\u00edkop a val; pro domn\u011bnku, \u017ee i prostor pozd\u011bj\u0161\u00edho pozdn\u011b gotick\u00e9ho p\u0159edhrad\u00ed byl ji\u017e tehdy n\u011bjak ohrazen \u010di opevn\u011bn, nen\u00ed d\u016fkazu.<\/p>\n P\u0159ibli\u017en\u011b v t\u00e9to podob\u011b p\u0159e\u010dkalo R\u00e1b\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 15. stolet\u00ed a v\u00fdrazn\u00e9 zm\u011bny doznalo a\u017e za rozs\u00e1hl\u00e9 pozdn\u011b gotick\u00e9 p\u0159estavby na jeho sklonku a po\u010d\u00e1tkem stolet\u00ed 16.. Relativn\u011b nejmen\u0161\u00edch zm\u011bn doznalo j\u00e1dro, kde k nim ostatn\u011b ani nebyl p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd prostor: obytn\u00e1 v\u011b\u017e byla dopln\u011bna o malou patrovou budovu a n\u011bkolik velk\u00fdch oken, vstupn\u00ed lichob\u011b\u017en\u00edkov\u00e1 stavba dostala nov\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed patro se t\u0159emi velk\u00fdmi ark\u00fd\u0159i a samotn\u00e1 br\u00e1na do j\u00e1dra byla za\u010dlen\u011bna do nov\u00e9 obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9 budovy p\u0159\u00edstupn\u00e9 pouze po ramp\u011b z kdysi nejstar\u0161\u00edho p\u0159edhrad\u00ed. Celou tuto \u010d\u00e1st hradu vyplnila mohutn\u00e1 budova tzv. Nov\u00fdch pokoj\u016f, kter\u00e1 p\u0159es\u00e1hla i do prostoru prvn\u00edho p\u0159edhrad\u00ed, kde pohltila star\u0161\u00ed hranolovou n\u00e1ro\u017en\u00ed v\u011b\u017e na v\u00fdchod\u011b are\u00e1lu. Nov\u00e9 pokoje byly podsklepeny a v pat\u0159e p\u0159\u00edstupn\u00e9m po kamenn\u00e9m schodi\u0161ti m\u011bly dva velk\u00e9 s\u00e1ly, k jednomu z nich\u017e se p\u0159ipojovala ark\u00fd\u0159ov\u00e1 kaple. Nen\u00ed sporu, \u017ee objekt Nov\u00fdch pokoj\u016f p\u0159edstavoval razantn\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed obytn\u00e9ho komfortu hradu na p\u0159elomu 15. a 16. stolet\u00ed. P\u0159i z\u00e1padn\u00ed hradb\u011b prvn\u00edho p\u0159edhrad\u00ed byly roz\u0161\u00ed\u0159eny Star\u00e9 pokoje, zahrnuj\u00edc\u00ed i \u010dernou kuchyni. \u010celo p\u0159edhrad\u00ed zaplnila nov\u00e1 obd\u00e9ln\u00edkov\u00e1 budova a velk\u00e1 n\u00e1dr\u017e na vodu v jej\u00edm sousedstv\u00ed. Snad nejmarkantn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bnu v\u0161ak prod\u011blalo hradn\u00ed opevn\u011bn\u00ed. P\u0159i v\u00fdchodn\u00ed hradb\u011b star\u00e9ho p\u0159edhrad\u00ed, pobl\u00ed\u017e Nov\u00fdch pokoj\u016f, byla zbudov\u00e1na bateriov\u00e1 v\u011b\u017e p\u016flkruhov\u00e9ho p\u016fdorysu a na jihu, z\u00e1pad\u011b a severu obklopilo cel\u00fd are\u00e1l mimo\u0159\u00e1dn\u011b mohutn\u00e9 pozdn\u011b gotick\u00e9 opevn\u011bn\u00ed. Jeho z\u00e1klad tvo\u0159\u00ed n\u011bkolik metr\u016f siln\u00e1 ze\u010f s hr\u00e1zd\u011bn\u00fdm ochozem na korun\u011b, kde bylo mo\u017eno postavit i d\u011bla velk\u00fdch r\u00e1\u017e\u00ed. Druh\u00e1 \u0159ada d\u011bl mohla b\u00fdt um\u00edst\u011bna za hradbou samotnou, co\u017e dokl\u00e1daj\u00ed v n\u00ed prora\u017een\u00e9 kl\u00ed\u010dov\u00e9 st\u0159\u00edlny. Na jihu a z\u00e1pad\u011b nahrazovala tato impozantn\u00ed hradba star\u0161\u00ed val a byla zde dopln\u011bna o dv\u011b d\u011blost\u0159eleck\u00e9 ba\u0161ty, z nich\u017e ta v\u011bt\u0161\u00ed m\u00e1 polygon\u00e1ln\u00ed tvar; na severu a severov\u00fdchod\u011b pak byl val zru\u0161en a hradebn\u00ed ze\u010f zde vytv\u00e1\u0159ela dal\u0161\u00ed p\u0159edhrad\u00ed, uzav\u0159en\u00e9 na v\u00fdchod\u011b obrovsk\u00fdm torionem a k n\u011bmu p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed mohutnou d\u011blost\u0159eleckou ba\u0161tou. P\u0159i pat\u011b torionu, zcela na v\u00fdchod\u011b, je p\u0159\u00edhr\u00e1dek, j\u00edm\u017e proch\u00e1zela cesta do pozdn\u011b gotick\u00e9ho p\u0159edhrad\u00ed. Vstup do p\u0159edhrad\u00ed m\u00e1 formu pr\u016fjezdu v hranolov\u00e9 v\u011b\u017ei. P\u0159\u00edhr\u00e1dek s\u00e1m byl je\u0161t\u011b jednou branou p\u0159ed\u011blen a p\u0159ed n\u00edm vznikly dv\u011b subtiln\u00ed pozorovac\u00ed hranolov\u00e9 v\u011b\u017ee. Sou\u010d\u00e1st\u00ed obrany vstupn\u00ed \u010d\u00e1sti se stal i star\u00fd gotick\u00fd kostel Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed trojice, nov\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd z torionu m\u016fstkem v pat\u0159e. Velmi kvalitn\u00ed opevn\u011bn\u00ed hradu nebylo pro svou n\u00e1kladnost nikdy dokon\u010deno, jak o tom sv\u011bd\u010d\u00ed jednak v\u00fdchodn\u00ed strana are\u00e1lu, jednak slab\u00e1 p\u0159\u00ed\u010dn\u00e1 hradba zakon\u010duj\u00edc\u00ed pozdn\u011b gotickou hradu na jihojihov\u00fdchod\u011b; ta nebyla jist\u011b p\u016fvodn\u011b zam\u00fd\u0161lena jinak ne\u017e pouze jako do\u010dasn\u00e9 provizorium.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n Pamatujete si ? – „kr\u00e1l Karel s Bu\u0161kem z Velhartic te\u010f zasedli si k dubov\u00e9mu stolu, ti dva u\u017e pili mnohou \u010d\u00ed\u0161i spolu a zap\u011bli si z pln\u00fdch plic…. atd. Tak to bylo na tomhle hrad\u011b – Velhartic\u00edch. V\u00fdjime\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00e1 poloha, v\u00fdjime\u010dn\u011b pojat\u00e1 expozice o \u017eivot\u011b na renesan\u010dn\u00edm z\u00e1mku, kter\u00fd p\u0159il\u00e9h\u00e1 k p\u016fvodn\u00edmu gotick\u00e9mu mostu zachovan\u00e9mu z p\u016fvodn\u00edho hradu. Velk\u00e9 l\u00e1kadlo pro d\u011bti i dosp\u011bl\u00e9 – najdete jej ve vzd\u00e1l. cca 28 km od „Ra\u010d\u00e1nku“, ale v\u00fdlet na n\u011bj stoj\u00ed zato. <\/em><\/p>\n A n\u00e1\u0161 tip: a\u017e budete odch\u00e1zet z hradu, zajd\u011bte se pod\u00edvat na mal\u00fd skanzen t\u011bsn\u011b pod hradem. Dojem z prohl\u00eddky hradu tady v klidu „dozn\u00ed“. Chaloupky p\u0159enesen\u00e9 sem do „podhrad\u00ed“ jsou opravdu jako z poh\u00e1dky – z takov\u00fdch odch\u00e1zel \u010desk\u00fd Honza do sv\u011bta, aby se stal kr\u00e1lem … Co mysl\u00edte, mohou b\u00fdt poh\u00e1dky pravdiv\u00e9?<\/em><\/p>\n Historie objektu:<\/strong><\/p>\n Stavitele velhartick\u00e9ho hradu, zalo\u017een\u00e9ho n\u011bkdy po roce 1290, nezn\u00e1me. Jm\u00e9no Velhartice \u010di Vilhartice snad hrad dostal podle n\u011bjak\u00e9ho Vilharta, kter\u00fd je ov\u0161em historii rovn\u011b\u017e nezn\u00e1m\u00fd. Jako prvn\u00ed majitel hradu je roku 1318 uv\u00e1d\u011bn Bu\u0161ek z Velhartic. On i jeho stejnojmenn\u00fd syn pat\u0159ili k v\u00fdrazn\u00fdm postav\u00e1m z okol\u00ed \u0159\u00edmsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e a \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le Karla IV. Rod Velhartick\u00fdch vym\u0159el po me\u010di Janem r. 1390 a hrad pak p\u0159e\u0161el do rukou p\u00e1n\u016f z Hradce. Menhart z Hradce (zem\u0159el roku 1449), zn\u00e1m\u00e1 postava \u010desk\u00e9 politick\u00e9 sc\u00e9ny obdob\u00ed husitsk\u00fdch v\u00e1lek a pohusitsk\u00e9ho obdob\u00ed, se zaslou\u017eil o v\u00fdstavbu velk\u00e9 v\u011b\u017ee; ta slou\u017eila za spor\u016f Menharta a jeho syna Old\u0159icha s Ji\u0159\u00edm z Pod\u011bbrad jako \u00faschovna \u010desk\u00fdch korunova\u010dn\u00edch klenot\u016f, co\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed o vynikaj\u00edc\u00edm renom\u00e9 hradu v t\u00e9to dob\u011b. Menhart\u016fv syn Old\u0159ich prodal velhartick\u00e9 zbo\u017e\u00ed D\u011bpoltovi z R\u00fdzmberka, od jeho\u017e potomk\u016f je odkoupil r. 1506 Zden\u011bk Lev z Ro\u017emit\u00e1lu a z Blatn\u00e9. Jeho syn Adam Lev p\u0159eb\u00edral panstv\u00ed ji\u017e zadlu\u017een\u00e9; to jej spolu s dluhy, kter\u00e9 nashrom\u00e1\u017edil s\u00e1m, p\u0159inutilo r. 1540 prodat Velhartice Adamovi ze \u0160ternberka. R. 1589 bylo panstv\u00ed rozd\u011bleno a jeho \u010d\u00e1st s hradem z\u00edskal Jind\u0159ich Pl\u00e1nsk\u00fd ze \u017deberka. Od jeho vnuka Jana Viktorina koupil Velhartice r. 1597 Volf Perglar z Perglasu. Jeho syn V\u00e1clav Otakar se p\u0159idal na stranu evangelick\u00fdch stav\u016f a majetek mu byl po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e zabaven. Velhartice nakr\u00e1tko z\u00edskal c\u00edsa\u0159sk\u00fd gener\u00e1l Baltazar Marradas (r. 1622), av\u0161ak ji\u017e r. 1628 je prodal c\u00edsa\u0159sk\u00e9mu plukovn\u00edkovi Martinu Huertovi de Hoeff. Tento cizinec a zbohatl\u00edk prov\u00e1d\u011bl na panstv\u00ed n\u00e1silnou rekatolizaci. Byl v\u0161ak posledn\u00edm majitelem, kter\u00fd v\u00fdrazn\u011b ovlivnil podobu hradu v\u00fdstavbou nov\u00e9ho renesan\u010dn\u00edho pal\u00e1ce a pivovaru. Po jeho smrti r. 1637 se majitel\u00e9 Velhartic rychle st\u0159\u00eddali, co\u017e v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku znamenalo jeho \u00fapadek a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b i prom\u011bnu ve z\u0159\u00edceninu. K \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fdm oprav\u00e1m hradu do\u0161lo za Karla Sturmfeldera z Oppenweileru r. 1848 a za Henneberg-Spiegel\u016f r. 1930. P\u0159i akci posledn\u011b jmenovan\u00e9 byl rekonstruov\u00e1n Huert\u016fv pal\u00e1c podle n\u00e1vrhu architekta K. Pec\u00e1nka. Posledn\u00edmi soukrom\u00fdmi vlastn\u00edky hradu byli Windischgr\u00e4tzov\u00e9, kter\u00fdm byl objekt spolu s jin\u00fdmi statky v roce 1945 vyvlastn\u011bn. K postupn\u00e9 renovaci Velhartic bylo p\u0159istoupeno za komunistick\u00e9ho re\u017eimu a toto \u00fasil\u00ed bylo \u00fasp\u011b\u0161n\u011b dota\u017eeno do sv\u00e9ho c\u00edle v r. 2000, tak\u017ee dnes je mo\u017en\u00e9 velhartick\u00fd hrad pova\u017eovat za na\u0161i pam\u00e1tku prvn\u00ed kategorie. <\/p>\n Exteri\u00e9r, stavebn\u00ed v\u00fdvoj:<\/strong><\/p>\n Dost rozs\u00e1hl\u00fd are\u00e1l velhartick\u00e9ho hradu se nach\u00e1z\u00ed na prot\u00e1hl\u00e9m skalnat\u00e9m n\u00e1vr\u0161\u00ed obt\u00e9kan\u00e9m na jihu a jihoz\u00e1pad\u011b \u0159\u00ed\u010dkou Pstru\u017enou. Stavebn\u00ed v\u00fdvoj objektu lze rozd\u011blit do t\u0159\u00ed etap. Nejstar\u0161\u00ed hradn\u00ed j\u00e1dro m\u00e1 tvar prot\u00e1hl\u00e9ho troj\u00faheln\u00edku se zaoblen\u00fdmi n\u00e1ro\u017e\u00edmi. P\u0159\u00edstupov\u00e1 cesta a vstupn\u00ed br\u00e1na na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b byla st\u0159e\u017eena nejstar\u0161\u00edm objektem na hrad\u011b pal\u00e1cem zvan\u00fdm Rajsk\u00fd d\u016fm. Pod Rajsk\u00fdm domem jsou dodnes ve sk\u00e1le vyl\u00e1man\u00e9 sklepy. Z\u0159ejm\u011b v bezprost\u0159edn\u00ed n\u00e1vaznosti na v\u00fdstavbu Rajsk\u00e9ho domu vznikl druh\u00fd, men\u0161\u00ed pal\u00e1c p\u0159il\u00e9haj\u00edc\u00ed k okrouhl\u00e9 v\u011b\u017ei ve v\u00fdchodn\u00edm vrcholu troj\u00faheln\u00edku. Zde tak\u00e9 b\u00fdvala hradn\u00ed kaple. Ji\u017en\u011b od tohoto pal\u00e1ce b\u00fdval dv\u016fr, kter\u00fd slou\u017eil jako hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1zem\u00ed. Snad ji\u017e tehdy byl tento dv\u016fr p\u0159ipojen k j\u00e1dru hradbou, kter\u00e1 na ji\u017en\u00ed stran\u011b vymezovala prostor mal\u00e9ho p\u0159edhrad\u00ed. Vstupn\u00ed br\u00e1na do p\u0159edhrad\u00ed se nach\u00e1zela v bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti vstupu do j\u00e1dra; p\u0159ed n\u00ed se nach\u00e1zel p\u0159\u00edkop. K v\u00fdrazn\u00e9 prom\u011bn\u011b hradu do\u0161lo v 15. stolet\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00e1sluhou Menharta z Hradce. Na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b vyrostlo nov\u00e9 p\u0159edhrad\u00ed nepravideln\u00e9ho p\u016fdorysu. Br\u00e1na do n\u011bj se nach\u00e1z\u00ed v dovnit\u0159 otev\u0159en\u00e9 v\u011b\u017ei stoj\u00edc\u00ed v nejji\u017en\u011bj\u0161\u00edm rohu p\u0159edhrad\u00ed a byla p\u0159\u00edstupn\u00e1 po padac\u00edm most\u011b p\u0159es ve sk\u00e1le vyl\u00e1man\u00fd p\u0159\u00edkop. Pozoruhodn\u00e1 je \u0161t\u011brbinovit\u00e1 st\u0159\u00edlna v bransk\u00e9 v\u011b\u017ei, kter\u00e1 sm\u011b\u0159uje \u0161ikmo do p\u0159\u00edkopu. St\u0159\u00edlny v p\u0159edhrad\u00ed lze v\u016fbec pova\u017eovat za pozoruhodnost; dopl\u0148uj\u00ed toti\u017e ve spodn\u00ed \u010d\u00e1sti hradeb tradi\u010dn\u00ed cimbu\u0159\u00ed a n\u011bkdy nejsou prora\u017eeny kolmo na osu hradby, n\u00fdbr\u017e nasm\u011brov\u00e1ny na konkr\u00e9tn\u00ed c\u00edl. Spolu s dv\u011bma polookrouhl\u00fdmi, dovnit\u0159 otev\u0159en\u00fdmi ba\u0161tami a jednou ba\u0161tou troj\u00faheln\u00edkovou jsou tak dokladem velmi pokro\u010dil\u00e9 opev\u0148ovac\u00ed techniky z doby p\u0159ed r. 1450. Zdaleka nejimpozantn\u011bj\u0161\u00ed stavbou Menharta z Hradce na hrad\u011b je hranolov\u00e1 v\u011b\u017e zvan\u00e1 Putna, stoj\u00edc\u00ed samostatn\u011b na p\u0159edhrad\u00ed a br\u00e1n\u00edc\u00ed svou hmotou hradn\u00ed j\u00e1dro. P\u016fdorys v\u011b\u017ee p\u0159edstavuje obd\u00e9ln\u00edk o rozm\u011brech 18 \u00d7 9,25 m se st\u011bnami 1,8 – 3 m siln\u00fdmi. V\u011b\u017e byla p\u0159\u00ed\u010dn\u011b d\u011blena tr\u00e1mov\u00fdmi stropy, kter\u00e9 ji p\u016fvodn\u011b d\u011blily na mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u011bt podla\u017e\u00ed. Jedin\u00fd vstup do v\u011b\u017ee byl mo\u017en\u00fd port\u00e1lkem v prvn\u00edm pat\u0159e, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00fd\u0161ka p\u0159\u00edzem\u00ed byla 8 m! Port\u00e1lek byl p\u0159\u00edstupn\u00fd po dlouh\u00e9m kamenn\u00e9m most\u011b na mohutn\u00fdch okrouhl\u00fdch pil\u00ed\u0159\u00edch, jen\u017e spojuje v\u011b\u017e s Rajsk\u00fdm domem. Ob\u011b tyto budovy v\u0161ak k mostu, jen\u017e byl p\u016fvodn\u011b kryt\u00fd, p\u0159\u00edmo nep\u0159il\u00e9haj\u00ed; asi 1,6 m \u0161irok\u00e9 mezery na obou stran\u00e1ch byly p\u0159eklenuty mal\u00fdmi padac\u00edmi m\u016fstky, jejich\u017e vyta\u017een\u00ed by v p\u0159\u00edpad\u011b nebezpe\u010d\u00ed u\u010dinilo v\u011b\u017e, most i Rajsk\u00fd d\u016fm samostatn\u00fdmi jednotkami. Koncepce v\u011b\u017ee, kter\u00e1 nem\u011bla prakticky \u017e\u00e1dn\u00fdch otvor\u016f (z dochovan\u00e9ho torza v\u011b\u017ee jsme dnes schopni usuzovat pouze na dv\u011b velk\u00e1 okna ve druh\u00e9m pat\u0159e) a mohutn\u00e9ho opevn\u011bn\u00e9ho mostu nem\u00e1 v evropsk\u00e9 hradn\u00ed architektu\u0159e obdoby a podporuje domn\u011bnku, \u017ee v\u011b\u017e slou\u017eila k \u00faschov\u011b \u010desk\u00fdch korunova\u010dn\u00edch klenot\u016f, kter\u00e9 byly na Velhartic\u00edch skute\u010dn\u011b ulo\u017eeny. 16. stolet\u00ed p\u0159edstavovalo ve stavebn\u00edm v\u00fdvoji hradu pouh\u00e9 intermezzo – patrn\u011b z t\u00e9to doby je renesan\u010dn\u00ed pivovar p\u0159estav\u011bn\u00fd z hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho dvora na jihov\u00fdchod\u011b a snad i budova n\u011bkdej\u0161\u00edho, dnes zcela zanikl\u00e9ho lihovaru. T\u0159et\u00ed v\u00fdznamnou etapou stavebn\u00edho v\u00fdvoje hradu je \u00e9ra zbohatl\u00edka Martina Huerty z obdob\u00ed t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. Ten nechal p\u0159i severn\u00ed hradb\u011b j\u00e1dra – na m\u00edst\u011b p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9 star\u0161\u00ed z\u00e1stavby nezn\u00e1m\u00e9 podoby – zbudovat nov\u00fd pozdn\u011b renesan\u010dn\u00ed pal\u00e1c, n\u011bkdy nespr\u00e1vn\u011b ozna\u010dovan\u00fd jako z\u00e1mek. Huert\u016fv pal\u00e1c m\u00e1 na n\u00e1dvorn\u00ed stran\u011b ark\u00e1dy a je nejluxusn\u011bj\u0161\u00edm objektem na hrad\u011b. <\/p>\n Interi\u00e9r:<\/strong><\/p>\n Ke shl\u00e9dnut\u00ed jsou interi\u00e9ry renesan\u010dn\u00edho Huertova k\u0159\u00eddla s dobov\u00fdm mobili\u00e1\u0159em. Prohl\u00eddkov\u00fd okruh z\u00e1meck\u00e9ho k\u0159\u00eddla je zam\u011b\u0159en na prezentaci ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota \u0161lechtic\u016f v 16. a 17. stolet\u00ed na mal\u00e9m venkovsk\u00e9m s\u00eddle se zam\u011b\u0159en\u00edm na z\u00e1bavu a hry. Expozice vych\u00e1z\u00ed z dobov\u00fdch grafik a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk tak jakoby proch\u00e1z\u00ed d\u011bjem jednoho v\u0161edn\u00edho dne na renesan\u010dn\u00edm s\u00eddle. V prostor\u00e1ch Rajsk\u00e9ho pal\u00e1ce jsou zp\u0159\u00edstupn\u011bna jednotliv\u00e1 plochostrop\u00e1 patra a je v nich um\u00edst\u011bna expozice \u02ddSt\u0159edov\u011bk\u00fd \u017eivot na \u0161achovnici dle Tom\u00e1\u0161e \u0160t\u00edtn\u00e9ho ze \u0160t\u00edtn\u00e9ho\u02dd. <\/p>\n Sou\u010dasn\u00fd stav:<\/strong><\/p>\n Hrad Velhartice se v podstav\u011b dochoval v t\u00e9 podob\u011b, jak byl pops\u00e1n v\u00fd\u0161e. Huert\u016fv pal\u00e1c byl kompletn\u011b rekonstruov\u00e1n a dnes je zde um\u00edst\u011bna hradn\u00ed expozice. \u00daplnou rekonstrukc\u00ed pro\u0161la i budova pivovaru a naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina opevn\u011bn\u00ed. Jako \u00fasp\u011b\u0161nou lze ozna\u010dit i konzervaci velk\u00e9 v\u011b\u017ee a Rajsk\u00e9ho domu; most, kter\u00fd je spojuje, pat\u0159\u00ed k nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edm stavb\u00e1m sv\u00e9ho druhu u n\u00e1s a d\u011bl\u00e1 Velhartice Velharticemi. Pouze ji\u017en\u00ed hradba j\u00e1dra – s v\u00fdjimkou vstupn\u00ed br\u00e1ny – a budova lihovaru se prakticky v\u016fbec nedochovaly a dnes je z nich patrn\u00e9 maxim\u00e1ln\u011b zakonzervovan\u00e9 z\u00e1kladov\u00e9 zdivo.<\/p>\n<\/div>\n<\/li>\n Hal\u0161tatsko-lat\u00e9nsk\u00e9 hradi\u0161t\u011b, jeho\u017e (snad po\u017e\u00e1rem) „spe\u010den\u00e9“ zbytky val\u016f je\u0161t\u011b najdete pod akropol\u00ed, je vzd\u00e1len\u00e9 od „Ra\u010d\u00e1nku cca 7 km. Tedy v\u00fdlet „proch\u00e1zkou“, na kter\u00fd se m\u016f\u017eete z Ra\u010d\u00e1nku vydat i p\u011b\u0161ky. Nebo „popojet“ autem do nedalek\u00fdch Albrechtic a zaparkovat u b\u00fdval\u00e9 \u0161koly – nyn\u00ed penzionu Pod Sedlem (ur\u010dit\u011b V\u00e1m tam daj\u00ed nap\u00edt)- pak u\u017e je to opravdu jen necel\u00fdch p\u016fl hodiny ch\u016fze k vrcholu Sedla. Odtud je n\u00e1dhern\u00fd panoramatick\u00fd 180ti stup\u0148ov\u00fd v\u00fdhled . <\/em><\/p>\n N\u00e1\u0161 tip: Ka\u017edoro\u010dn\u011b se na vrchol Sedla po\u0159\u00e1d\u00e1 novoro\u010dn\u00ed v\u00fdstup – u\u017e tradi\u010dn\u011b – mnoho let tak m\u016f\u017eete p\u0159iv\u00edtat po silvestrovsk\u00e9m ve\u010deru nov\u00fd rok na tomto m\u00edst\u011b s prastarou histori\u00ed. A pokud doraz\u00edte v\u010das, dostanete tam i ob\u010derstven\u00ed. Jak\u00e9 – to neprozrad\u00edme. Oslavte Silvestra na „Ra\u010d\u00e1nku“ – vydejte se p\u0159iv\u00edtat Nov\u00fd rok na Sedlo – a uvid\u00edte…<\/em><\/p>\n Hradi\u0161t\u011b na Sedle je skaln\u00ed pevnost na \u0160umav\u011b asi 1 km od obce Albrechtice u Su\u0161ice v horn\u00edm Pootav\u00ed u Su\u0161ice nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se ve v\u00fd\u0161ce 902 m.n.m. na ho\u0159e Sedlo Jedn\u00e1 se o zcela unik\u00e1tn\u00ed skaln\u00ed pevnost poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z obdob\u00ed 5. a\u017e 7. stolet\u00ed p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. Skl\u00e1d\u00e1 se z p\u0159irozen\u00fdch obrann\u00fdch prvk\u016f, jen\u017e jsou tvo\u0159eny soustavou m\u00edstn\u00edch skalek a skal dopln\u011bnou o dlouh\u00fd um\u011blo kamenn\u00fd val v celkov\u00e9 d\u00e9lce asi 400 metr\u016f. Pevnost je pravd\u011bpodobn\u011b keltsk\u00e9ho p\u016fvodu a patrn\u011b souvis\u00ed s m\u00edstn\u00edmi nalezi\u0161ti zlata na \u0159ece Otav\u011b, jedn\u00e1 se o velmi v\u00fdznamnou archeologickou lokalitu. Jej\u00ed p\u0159ibli\u017en\u00e1 velikost \u010din\u00ed zhruba 400 x 130 metr\u016f, tedy celkem okolo p\u011bti hektar\u016f.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n Zlatonosn\u00e1 Otava prot\u00e9k\u00e1 \u00fadol\u00edm pod Ka\u0161persk\u00fdmi Horami – z „Ra\u010d\u00e1nku“ k n\u00ed m\u00e1te cca 6 km na jej\u00ed b\u0159eh. Pstruhov\u00e1 \u0159eka – jedna z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch v \u010cech\u00e1ch.<\/em><\/p>\n \u0158eka Otava je po Vltav\u011b, jej\u00edm\u017e je levostrann\u00fdm p\u0159\u00edtokem, druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed jiho\u010deskou \u0159ekou. Vl\u00e9v\u00e1 se do Vltavy pod hradem Zv\u00edkovem v oblasti Orlick\u00e9 p\u0159ehrady. <\/p>\n Otava vznik\u00e1 soutokem \u0159ek K\u0159emeln\u00e9 a Vydry u \u010ce\u0148kovy Pily na \u0160umav\u011b. Za hlavn\u00ed pramennou v\u011btev je pova\u017eov\u00e1na Vydra, kter\u00e1 pramen\u00ed jako Modravsk\u00fd potok ve v\u00fd\u0161ce okolo 1.200 m n.m. Od soutoku K\u0159emeln\u00e9 s Vydrou prot\u00e9k\u00e1 Otava \u00fazk\u00fdm \u00fadol\u00edm. \u0158\u00ed\u010dn\u00ed koryto je balvanit\u00e9, s \u010detn\u00fdmi pe\u0159ejemi. Nedaleko od m\u00edsta vzniku p\u0159ij\u00edm\u00e1 zleva u Rej\u0161tejna sv\u016fj prvn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edtok, \u0159\u00ed\u010dku Losenici. <\/p>\n P\u0159ed m\u011bstem Su\u0161ic\u00ed zm\u00edr\u0148uje rychlost a rozl\u00e9v\u00e1 se do \u0161irok\u00e9ho \u00fadol\u00ed. Dlouh\u00fdm obloukem obt\u00e9k\u00e1 rozlehlou z\u0159\u00edceninu hradu Rab\u00ed, pokra\u010duje sm\u011brem k m\u011bstu Hora\u017e\u010fovic\u00edm a odtud ji\u017e sm\u011b\u0159uje ke Strakonic\u00edm. Tam se do Otavy vl\u00e9v\u00e1 zprava jej\u00ed dal\u0161\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edtok – Voly\u0148ka. <\/p>\n Od Strakonic sm\u011b\u0159uje tok Otavy k m\u011bstu P\u00edsku. Je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u00edm se do n\u00ed vl\u00e9v\u00e1 zprava \u0159eka Blanice. V P\u00edsku p\u0159eklenuje vodn\u00ed tok Otavy kamenn\u00fd most ze 13.stolet\u00ed, jeden z nejstar\u0161\u00edch dochovan\u00fdch kamenn\u00fdch most\u016f ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. Od P\u00edsku prot\u00e9k\u00e1 Otava hlubok\u00fdm a \u00fazk\u00fdm \u00fadol\u00edm a\u017e k horn\u00ed \u010d\u00e1sti Orlick\u00e9 p\u0159ehradn\u00ed n\u00e1dr\u017ee. Posledn\u00edm v\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00edtokem Otavy p\u0159ed jej\u00edm \u00fast\u00edm do Vltavy je Lomnice, je\u017e se do n\u00ed vl\u00e9v\u00e1 z lev\u00e9strany p\u0159ed hradem Zv\u00edkovem. <\/p>\n Otava je jednou z nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch jiho\u010desk\u00fdch vod\u00e1ck\u00fdch \u0159ek. Sj\u00edzdn\u00e1 je prakticky na cel\u00e9m sv\u00e9m toku. D\u00e9lka jej\u00edho toku m\u011b\u0159en\u00e1 od pramen\u016f Vydry \u010din\u00ed 133 km. \u0158eka odvod\u0148uje \u00fazem\u00ed o rozloze t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159i tis\u00edce kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch. <\/p>\n \u010c\u00e1st toku mezi \u010ce\u0148kovou Pilou a Su\u0161ic\u00ed zp\u0159\u00edstup\u0148uje trasa \u010derven\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dky. Od Su\u0161ice k Hora\u017e\u010fovic\u016fm vede okolo Otavy trasa zelen\u00e9 zna\u010dky. Mezi Hora\u017e\u010fovicemi a Strakonicemi vede \u00fadol\u00edm \u0159eky op\u011bt trasa \u010derven\u00e9 zna\u010dky. Z P\u00edsku a\u017e k Vr\u00e1\u017ei zp\u0159\u00edstup\u0148uje Otavu dal\u0161\u00ed \u010derven\u00e1 zna\u010dka. Posledn\u00ed \u00fasek toku Otavy mezi soutokem s Lomnic\u00ed a \u00fast\u00edm do Vltavy je p\u0159\u00edstupn\u00fd po \u010derven\u00e9 zna\u010dce z obce Ostrovec, p\u0159\u00edpadn\u011b od mostu p\u0159es Otavu u Zv\u00edkova. <\/p>\n Horn\u00ed tok Otavy do Su\u0161ice b\u00fdv\u00e1 sj\u00edzdn\u00fd p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b za jarn\u00edho t\u00e1n\u00ed nebo po v\u011bt\u0161\u00edch de\u0161t\u00edch. Splavnost tohoto \u00faseku tak\u00e9 ovliv\u0148uje elektr\u00e1rna na Vyd\u0159e p\u0159i vypou\u0161t\u011bn\u00ed akumula\u010dn\u00ed n\u00e1dr\u017ee pod Sedelsk\u00fdm vrchem. Intervaly vypou\u0161t\u011bn\u00ed prob\u00edhaj\u00ed podle vodn\u00edho stavu v n\u00e1dr\u017ei od 6.00 do 10.00 hod. nebo od 6.00 po cel\u00fd den. Hranice sj\u00edzdnosti \u00faseku \u010ce\u0148kova pila – Rejn\u0161tejn lze posoudit na vodo\u010dtu v Rej\u0161tejn\u011b na \u0159. km 108,3, kter\u00fd by m\u011bl ukazovat min. 75 cm. Pro \u00fasek z Rej\u0161tejna do Su\u0161ice by m\u011bl sta\u010dit \u00fadaj min. 70 cm na stejn\u00e9m vodo\u010dtu. Bezprobl\u00e9mov\u00e9 splut\u00ed zb\u00fdvaj\u00edc\u00edho „letn\u00edho“ \u00faseku ze Su\u0161ice do P\u00edsku nebo k \u00fast\u00ed umo\u017en\u00ed stav 50 cm na vodo\u010dtu v Katovic\u00edch (\u0159. km 60,9). Tato \u010d\u00e1st \u0159eky je splavn\u00e1 v\u011bt\u0161inou po cel\u00fd rok s v\u00fdjimkou dlouhotrvaj\u00edc\u00edch veder. Na horn\u00edm toku do Rej\u0161tejna je t\u0159eba dobr\u00e9 vybaven\u00ed a zku\u0161en\u00e9 jezdce. P\u0159i stavu nad 120 cm na vodo\u010dtu v Rej\u0161tejn\u011b je \u0159eka velmi obt\u00ed\u017en\u00e1. Nebezpe\u010dn\u00fd je jez na K\u0159emelce ve Strakonic\u00edch. <\/p>\n Otava je pom\u011brn\u011b dob\u0159e p\u0159\u00edstupn\u00e1 po silnici, tak\u017ee pokud p\u0159epravujeme lod\u011b autem, zah\u00e1jit nebo ukon\u010dit plavbu lze prakticky kdekoliv (mimo NP \u0160umava). Od Su\u0161ice tak\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159etr\u017eit\u011b sleduje \u0159eku \u017eeleznice, kter\u00e1 umo\u017e\u0148uje zah\u00e1jit plavbu v Su\u0161ici a ukon\u010dit ji veStrakonic\u00edch nebo P\u00edsku. Motorizovan\u00ed vod\u00e1ci tak\u00e9 kon\u010d\u00ed v Katovic\u00edch, na soutoku s Blanic\u00ed u Putimi, \u0160t\u011bkni nebo v kempu pod Vr\u00e1\u017e\u00ed. Rychlost plavby se v horn\u00edm \u00faseku k Su\u0161ice pohybuje mezi 6-7 km\/h, na zb\u00fdvaj\u00edc\u00edm toku 4-5 km\/h. Celou Otavu lze splout za 4 a\u017e 5 dn\u00ed. Tok Otavy mezi \u010ce\u0148kovou pilou a Rej\u0161tejnem le\u017e\u00ed na \u00fazem\u00ed NP \u0160umava, kde je plavba \u010dasov\u011b omezena. Tento \u0159\u00ed\u010dn\u00ed \u00fasek je povoleno splouvat (obdobn\u011b jako na Vltav\u011b) pouze v obdob\u00ed od 15.3 do 31.10., a to v denn\u00ed dob\u011b od 8.00 do 18.00 hod, a je zak\u00e1z\u00e1no nastupov\u00e1n\u00ed a vystupov\u00e1n\u00ed na b\u0159ehy mimo vybran\u00e1 m\u00edsta (soutok – prav\u00fd b\u0159eh, Pavlova louka – prav\u00fd b\u0159eh, sil. Most Rej\u0161tejn – prav\u00fd b\u0159eh). <\/p>\n Vydejte se na putov\u00e1n\u00ed po \u0159ece Otav\u011b a sta\u0148te se vod\u00e1ky. Sp\u011bchat nemus\u00edte, cel\u00e1 \u0159eka se d\u00e1 splout sice za 4 – 5 dn\u00ed, ale chcete-li poznat i okol\u00ed, je dobr\u00e9 po\u010d\u00edtat s cel\u00fdm t\u00fddnem. Kone\u010dn\u011b uvid\u00edte zn\u00e1m\u00e1 i nezn\u00e1m\u00e1 m\u00edsta z \u00fahl\u016f, kter\u00e9 se V\u00e1m ze b\u0159ehu nenab\u00eddnou, pe\u0159ejky budou bublat a voda \u0161plouchat pod Va\u0161\u00ed lod\u00ed. Doslova a do p\u00edsmene budete spjat\u00ed s \u0159ekou, p\u0159\u00edrodou a \u017eivotem kolem n\u00ed. Po prvn\u00ed plavb\u011b z v\u00e1s budou vod\u00e1ci a pozdrav ahoj V\u00e1m poka\u017ed\u00e9 p\u0159ipomene jednu z Va\u0161ich nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch dovolen\u00fdch. Vyberte si n\u011bkterou z osv\u011bd\u010den\u00fdch tras, kter\u00e1 bude nejv\u00edce vyhovovat. Va\u0161im mo\u017enostem.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n Kr\u00e1sn\u00e1, nespoutan\u00e1 horsk\u00e1 \u0159\u00ed\u010dka – jej\u00ed jm\u00e9no se k n\u00ed hod\u00ed. Na soutok drav\u00e9 Vydry s jej\u00ed klidn\u011bj\u0161\u00ed „sest\u0159i\u010dkou“ K\u0159emelnou u \u010ce\u0148kovy pily doraz\u00edte od „Ra\u010d\u00e1nku asi po 13 km j\u00edzdy autem. <\/em><\/p>\n N\u00e1\u0161 tip: <\/strong>nechte auto na \u010ce\u0148kov\u011b pile a pus\u0165te se po nau\u010dn\u00e9 stezce proti proudu Vydry – uvid\u00edte ka\u0148on Vydry – to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed z bohat\u00e9 \u0161umavsk\u00e9 nab\u00eddky. Cestou se m\u016f\u017eete ob\u010derstvit na r\u00e1zovit\u00e9 Turnerov\u011b chat\u011b, proto\u017ee v „hrnc\u00edch“ v koryt\u011b Vydry nic k j\u00eddlu nen\u00ed. Jako to mysl\u00edme? – To se dozv\u00edte pr\u00e1v\u011b na t\u00e9 nau\u010dn\u00e9 stezce. Pokud dojdete a\u017e na Ant\u00fdgl, uvid\u00edte, jak vypadal p\u016fvodn\u00ed \u0161umavsk\u00fd dvorec – te\u010f slou\u017e\u00ed jako z\u00e1zem\u00ed autokempinku. I tam najdete rychl\u00e9 ob\u010derstven\u00ed s n\u00e1poji a m\u016f\u017eete si tam odpo\u010dinout p\u0159\u00edmo u b\u0159ehu Vydry. <\/p>\n Je to klidn\u00fd, celodenn\u00ed v\u00fdlet v tak kr\u00e1sn\u00e9 p\u0159\u00edrod\u011b, \u017ee se V\u00e1m bude zd\u00e1t neskute\u010dn\u00e1… Na ve\u010de\u0159i se ale vra\u0165te k n\u00e1m …. na „Ra\u010d\u00e1nek“ – terasa u\u017e na V\u00e1s bude \u010dekat – a do \u00fatuln\u00e9ho pokoj\u00ed\u010dku je z n\u00ed po kr\u00e1sn\u00e9m dnu tak bl\u00edzko…<\/em><\/p>\n Vydra je jedna ze \u0161umavsk\u00fdch \u0159ek. Nen\u00ed dlouh\u00e1. Jej\u00ed vody prote\u010dou 23 kilometr\u016f a sto metr\u016f, ne\u017e se potkaj\u00ed s K\u0159emelnou vznikne Otava. I tak plocha jej\u00edho povod\u00ed zab\u00edr\u00e1 146,2 km2 a pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed pr\u016ftok hned nad soutokem \u010din\u00ed 4,13m3\/s. Pramen Vydry najdeme u st\u00e1tn\u00ed hranice s N\u011bmeckem na severoz\u00e1padn\u00edm svahu Luzn\u00e9ho, 1215 m nad mo\u0159em (v Luzensk\u00e9m \u00fadol\u00ed jsou po obou stran\u00e1ch potoka velk\u00e1 ra\u0161elini\u0161t\u011b). Na sv\u00e9m horn\u00edm toku je naz\u00fdv\u00e1na Luzensk\u00fd potok, po soutoku s B\u0159eznick\u00fdm potokem Modravsk\u00fd potok a po soutoku s Roklansk\u00fdm potokem v osad\u011b Modrava se teprve jmenuje Vydra. <\/p>\n Ur\u010dit\u011b stoj\u00ed za pozornost tak\u00e9 p\u0159\u00edtoky Vydry. Z p\u0159\u00edtok\u016f horn\u00edho toku (nad Modravou) je zn\u00e1m\u00fd pravostrann\u00fd 5,0 km dlouh\u00fd Pta\u010d\u00ed potok, st\u00e9kaj\u00edc\u00ed ze severn\u00edch svah\u016f Mal\u00e9 Mokr\u016fvky (1330 m) a Mrtv\u00e9ho vrchu (1254 m) a 4,1 km dlouh\u00fd \u010cernohorsk\u00fd potok, pramen\u00edc\u00ed v \u010cernohorsk\u00e9m mo\u010d\u00e1lu mezi \u010certov\u00fdm vrchem (1244 m) a \u010cernou horou (1315 m). U Modravy \u00fast\u00ed 4,5 km dlouh\u00fd Filipohu\u0165sk\u00fd potok, kter\u00fd odv\u00e1d\u00ed vody z Tet\u0159evsk\u00e9 slati. V Modrav\u011b ve v\u00fd\u0161ce 978 m n. m. p\u0159ij\u00edm\u00e1 Vydra z lev\u00e9 strany sv\u016fj nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edtok \u2013 Roklansk\u00fd (star\u0161\u00ed n\u00e1zev Ml\u00fdnsk\u00fd) potok, dlouh\u00fd 13,9 km. Asi 2 km pod Modravou z Vydry odbo\u010duje Vchynicko-tetovsk\u00fd plavebn\u00ed kan\u00e1l. Pod Ant\u00fdglem p\u0159it\u00e9k\u00e1 zprava 9,1 km dlouh\u00fd Hamersk\u00fd potok. Tady jsem se tak na hodinku ut\u00e1bo\u0159ila, popon\u00e1\u0161ela stativ z m\u00edsta na m\u00edsto a cvakala z\u00e1b\u011br za z\u00e1b\u011brem, je to jedno z nejkouzeln\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst na focen\u00ed vody v \u010cech\u00e1ch v\u016fbec. Hamersk\u00fd potok pramen\u00ed v Mezilesn\u00ed slati, jeho cesta je kr\u00e1tk\u00e1, ale vede p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdmi horsk\u00fdmi ra\u0161elinn\u00fdmi loukami p\u0159es Kvildu. Ve st\u0159edov\u011bku se na n\u011bm r\u00fd\u017eovalo zlato. <\/p>\n U Turn\u00e9\u0159sk\u00e9 chaty \u00fast\u00ed pravostrann\u00e9 p\u0159\u00edtoky Popeln\u00fd potok (Povod\u0148ov\u00fd, 3,1 km) a Zh\u016f\u0159sk\u00fd potok (3,6 km) \u2013 oba pramen\u00ed na svaz\u00edch B\u0159emena (1156 m). Dal\u0161\u00edm pravostrann\u00fdm p\u0159\u00edtokem je kr\u00e1tk\u00fd Lu\u010dn\u00ed potok (1,9 km). Posledn\u00edm v\u011bt\u0161\u00edm p\u0159\u00edtokem Vydry je zleva p\u0159it\u00e9kaj\u00edc\u00ed Hr\u00e1deck\u00fd potok (7,2 km), kter\u00fd pramen\u00ed na severov\u00fdchodn\u00edch svaz\u00edch Obl\u00edku (1225 m) a propust\u00ed prot\u00e9k\u00e1 p\u0159es Vchynicko-tetovsk\u00fd plavebn\u00ed kan\u00e1l \u2013 stejn\u011b jako jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edtok, levostrann\u00fd Studen\u00fd potok (3,9 km). Je zn\u00e1m\u00e9, \u017ee pravostrann\u00e9 p\u0159\u00edtoky jsou prudk\u00e9 a kr\u00e1tk\u00e9, levostrann\u00e9 p\u0159\u00edtoky maj\u00ed men\u0161\u00ed sklon.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n Kdysi „kr\u00e1lovsk\u00e9 horn\u00ed m\u011bsto“ – t\u011b\u017eba zlata je tu diskutov\u00e1na dodnes…n\u00e1m\u011bst\u00ed s kostelem vypov\u00eddaj\u00edc\u00edm o dlouh\u00e9 historii, radnic\u00ed s kr\u00e1sn\u00fdmi \u0161t\u00edty,kter\u00e9 vypadaj\u00ed jak nazdoben\u00e9 od cukr\u00e1\u0159e. Za zhl\u00e9dnut\u00ed stoj\u00ed i p\u016fvodn\u00ed „hornick\u00fd“ kostel za m\u011bstem s d\u0159ev\u011bn\u00fdm malovan\u00fdm stropem. Zajd\u011bte do Muzea pod n\u00e1m\u011bst\u00edm – budete p\u0159ekvapeni, kolik se toho dozv\u00edte o tradici \u0161umavsk\u00fdch skl\u00e1ren a \u017eivot\u011b obyvatel star\u00e9 \u0160umavy (jak jinak, kdy\u017e \u0159editel Muzea je opravdov\u00fd znalec \u0161umavsk\u00e9 historie). <\/em><\/p>\n N\u00e1\u0161 tip na l\u00e9to: <\/strong>vyhledejte stud\u00e1nku Grantl u poutn\u00edho kostela Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 – jen kousek pod n\u00e1m\u011bst\u00edm ve sm\u011bru, kudy vede silni\u010dka do Am\u00e1liina \u00fadol\u00ed se star\u00fdmi \u0161tolami. Umyjte si o\u010di v l\u00e9\u010div\u00e9 vod\u011b stud\u00e1nky – je z\u00e1zra\u010dn\u00e1. Sta\u0159\u00ed pam\u011btn\u00edci by V\u00e1m \u0159ekli, jak tato tradice vznikla – a \u017ee pout\u011b na toto m\u00edsto b\u00fdvaly slavn\u00e9… <\/p>\n N\u00e1\u0161 tip na zimu:<\/strong> to u\u017e je „tep“ nov\u00e9ho \u010dasu … samoz\u0159ejm\u011b Skiare\u00e1l Snowhill. Um\u011ble zasn\u011b\u017eovan\u00fd, s ve\u010dern\u00edm osv\u011btlen\u00edm, modern\u00edmi vleky a snowtubingem (viz na\u0161e menu – Ly\u017eov\u00e1n\u00ed na \u0160umav\u011b).<\/em><\/p>\n Historie m\u011bsta <\/strong><\/p>\n Prvn\u00ed osadn\u00edky nep\u0159il\u00e1kala do Ka\u0161persk\u00fdch Hor \u00farodn\u00e1 p\u016fda, ale zlato ukryt\u00e9 v zemsk\u00fdch hlubin\u00e1ch. Pr\u00e1v\u011b po\u010d\u00e1tky hlubinn\u00e9ho dolov\u00e1n\u00ed zlata jsou spojeny s po\u010d\u00e1tkem Ka\u0161persk\u00fdch Hor, kter\u00fd je kladen do 13. stolet\u00ed.<\/p>\n Po\u010d\u00e1tky m\u011bsta<\/strong><\/p>\n Z\u0159ejm\u011bji\u017e ve 14. stolet\u00ed zde st\u00e1vala rozs\u00e1hl\u00e1, ale rozpt\u00fdlen\u00e1 hornick\u00e1 osada, jej\u00ed\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed byl i pozd\u011bj\u0161\u00ed Rej\u0161tejn. Zlat\u00e1 doba v 16. stolet\u00ed<\/strong><\/p>\n 16. stolet\u00ed p\u0159edstavovalo pro Ka\u0161persk\u00e9 Hory v\u00fdznamn\u00e9 obdob\u00ed rozkv\u011btu. Nov\u00e1 dobaKa\u0161persk\u00e9 Hory za\u017eily \u010detn\u00e9 pokusy o obnovu t\u011b\u017eby drah\u00fdch kov\u016f, v\u017edy v\u0161ak skon\u010dily bez v\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu. M\u011bsto sd\u00edlelo ne\u00fasp\u011bchy t\u011b\u017eby. S postupn\u00fdm vy\u010derp\u00e1n\u00edm lo\u017eisek klesl i jeho v\u00fdznam. M\u011bsto ve sv\u00e9m v\u00fdvoji ustrnulo a jeho pozvoln\u00fd pokles nezastavily ani pokusy o zaveden\u00ed drobn\u00e9 pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby, \u0161kol, a z\u0159\u00edzen\u00ed st\u00e1tn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f v roce 1850. Ka\u0161persk\u00e9 Hory si do dne\u0161n\u00edch dn\u016f zachovaly \u0159adu pam\u00e1tek p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edch jejich n\u011bkdej\u0161\u00ed lesk a sl\u00e1vu. Pro ty se dnes t\u00e9m\u011b\u0159 zapomenut\u00e9 m\u011bsto vyplat\u00ed nav\u0161t\u00edvit a n\u011bkolik dn\u00ed tu i pob\u00fdt. Rozhodn\u011b maj\u00ed co nab\u00eddnout.<\/p>\n Stra\u0161idla v\u0161ude kam se pod\u00edv\u00e1\u0161V\u00fdlet do Ka\u0161persk\u00fdch Hor je i v\u00fdprava za stra\u0161idly. Ta si m\u011bsto ukryt\u00e9 v hlubok\u00fdch les\u00edch obl\u00edbila stejn\u011b jako nedalek\u00fd hrad. V d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch pobl\u00ed\u017e m\u011bsta su\u017eoval lidi bezhlav\u00fd mu\u017e. Jednou zastoupil cestu d\u011bv\u010deti, co \u0161lo do m\u011bsta, a t\u0159ikr\u00e1t ji ude\u0159il do brady. Ta se tak vyd\u011bsila, \u017ee dom\u016f dob\u011bhla polomrtv\u00e1. Jindy se zas pod \u017dd\u00e1novem objevoval d\u011bsn\u00fd lovec, kter\u00fd m\u011bl tv\u00e1\u0159 jako struhadlo. Sv\u00e9 osobn\u00ed stra\u0161idlo m\u00e1 na Ka\u0161perk\u00e1ch v\u011bt\u0161ina m\u00edstn\u00edch pam\u00e1tek.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n<\/ul>\n „Br\u00e1na \u0160umavy“ – m\u011bsto v malebn\u00e9 poloze na obou b\u0159ez\u00edch \u0159eky Otavy, „stulen\u00e9“ pod \u00fabo\u010d\u00edm pam\u00e1tn\u00e9ho vrchu Svatoboru s rozhlednou na vrcholu. <\/em><\/p>\n N\u00e1\u0161 tip na l\u00e9to: <\/strong>autem do Su\u0161ice, odtud sm\u011brem na Klatovy a hned za Su\u0161ic\u00ed, je\u0161t\u011b p\u0159ed obc\u00ed Hr\u00e1dek – v ostr\u00e9 pravoto\u010div\u00e9 zat\u00e1\u010dce odbo\u010dit doleva na nen\u00e1padnou silni\u010dku, kter\u00e1 stoup\u00e1 lesem t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e k vrcholu Svatoboru. Kdo se chce proj\u00edt a neboj\u00ed se stoup\u00e1n\u00ed, m\u016f\u017ee ze Su\u0161ice p\u011b\u0161ky. <\/p>\n N\u00e1\u0161 tip na zimu:<\/strong> autem do Su\u0161ice, zaparkovat na n\u00e1m\u011bst\u00ed co nejbl\u00ed\u017ee u renesan\u010dn\u00edho domu s vysokou atikou s cimbu\u0159\u00edm, proto\u017ee to je Muzeum. V p\u0159edv\u00e1no\u010dn\u00edm obdob\u00ed V\u00e1s tu \u010dek\u00e1 kr\u00e1sa – nad jin\u00e9 v\u00fdjime\u010dn\u00e1 – Su\u0161ick\u00fd pohybliv\u00fd betl\u00e9m. \u00dazem\u00ed m\u011bsta Su\u0161ice bylo dle archeologick\u00fdch n\u00e1lez\u016f os\u00eddleno ji\u017e ve star\u0161\u00ed dob\u011b kamenn\u00e9. Dal\u0161\u00ed archeologick\u00e9 n\u00e1lezy se datuj\u00ed do pozdn\u00ed doby bronzov\u00e9, z tohoto obdob\u00ed poch\u00e1z\u00ed bronzov\u00fd hrot kop\u00ed nalezen\u00fd na su\u0161ick\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed. Z doby lat\u00e9nsk\u00e9 poch\u00e1zej\u00ed n\u00e1lezy keltsk\u00fdch zlat\u00fdch minc\u00ed a z 11. stolet\u00ed je slovansk\u00e9 kostrov\u00e9 poh\u0159ebi\u0161t\u011b, objeven\u00e9 p\u0159i \u00fapat\u00ed Svatoboru. <\/p>\n M\u011bsto Su\u0161ice bylo p\u016fvodn\u011b prav\u011bkou r\u00fd\u017eovnickou osadou p\u0159i obchodn\u00ed cest\u011b do Bavor. Jej\u00ed jm\u00e9no zna\u010d\u00ed such\u00e9 m\u00edsto uprost\u0159ed vodn\u00edch tok\u016f Otavy a Rou\u0161arky. Osada byla zalo\u017eena patrn\u011b kolem roku 790, 1. p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky poch\u00e1zej\u00ed a\u017e z roku 1233. Ve 12. stolet\u00ed pat\u0159ilo cel\u00e9 Su\u0161icko bavorsk\u00fdm hrabat\u016fm z Bogen. \u010cesk\u00fd panovn\u00edk P\u0159emysl Otakar II. pravd\u011bpodobn\u011b ji\u017e kolem roku 1257 vojensky obsadil cel\u00e9 Su\u0161icko a n\u011bkdy po roce 1260 za\u010dal budovat kr\u00e1lovsk\u00e9 m\u011bsto, kter\u00e9 se mu m\u011blo st\u00e1t oporou v tomto kraji. Toto obdob\u00ed v\u00fdvoje m\u011bsta bylo dovr\u0161eno vybudov\u00e1n\u00edm d\u016fkladn\u00e9ho opevn\u011bn\u00ed s dvojit\u00fdm p\u00e1sem hradeb a 3 branami za Jana Lucembursk\u00e9ho.<\/p>\n Zdrojem bohatstv\u00ed su\u0161ick\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f byla zlat\u00e1 r\u00fd\u017eovi\u0161t\u011b a obchod s Bavorskem, kter\u00fd byl umo\u017en\u011bn v\u00fdhodnou polohou Su\u0161ice na obchodn\u00ed Zlat\u00e9 stezce, po n\u00ed\u017e se dov\u00e1\u017eela zejm\u00e9na s\u016fl.<\/p>\n V husitstv\u00ed st\u00e1la Su\u0161ice na stran\u011b t\u00e1borsk\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho bratrstva. Velk\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd r\u016fst m\u011bsta nastal v 16. stolet\u00ed, kdy Su\u0161i\u010dt\u00ed obchodovali se sousedn\u00edm Bavorskem se sol\u00ed, obil\u00edm a sladem. Do\u0161lo k n\u00e1kladn\u00fdm p\u0159estavb\u00e1m dom\u016f a na sklonku stolet\u00ed byla postavena uprost\u0159ed n\u00e1m\u011bst\u00ed i nov\u00e1 renesan\u010dn\u00ed radnice. Jej\u00ed renesan\u010dn\u00ed vzhled byl v\u0161ak zni\u010den po\u017e\u00e1rem v roce 1707. Z tohoto obdob\u00ed poch\u00e1z\u00ed tak\u00e9 budova nyn\u011bj\u0161\u00edho muzea s mohutn\u00fdm atikov\u00fdm \u0161t\u00edtem.<\/p>\n V 17. a 18. stolet\u00ed m\u011bsto hodn\u011b trp\u011blo v\u00e1lkami, po\u017e\u00e1ry a protireformac\u00ed, j\u00ed\u017e m\u011bl napom\u00e1hat kapuc\u00ednsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter ve m\u011bst\u011b a poutn\u00ed kaple na vrchu Str\u00e1\u017ei nad m\u011bstem.<\/p>\n V 19. stolet\u00ed nast\u00e1v\u00e1 doba nov\u00e9ho rozkv\u011btu. V roce 1839 zde Vojt\u011bch Scheinost zavedl v\u00fdrobu fosforov\u00fdch z\u00e1palek a pr\u00e1v\u011b tato v\u00fdroba proslavila Su\u0161ici po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. D\u00e1le se zde rozvinul ko\u017eed\u011bln\u00fd pr\u016fmysl a koncem 19. stolet\u00ed t\u011b\u017eba a zpracov\u00e1n\u00ed v\u00e1pence. Jestli\u017ee na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed m\u011blo m\u011bsto p\u0159es 3 tis\u00edce obyvatel, na po\u010d\u00e1tku 20 stolet\u00ed zde \u017eilo 6,5 tis\u00edce obyvatel.<\/p>\n M\u011bsto je kulturn\u00edm a hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm centrem ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti klatovsk\u00e9ho okresu.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n \u017delezn\u00e1 Ruda je od „Ra\u010d\u00e1nku“ nejd\u00e1l ze v\u0161ech v\u00fdlet\u016f z na\u0161eho menu – asi 35 km. <\/p>\n Ale m\u00e1me k n\u011bmu tip: je\u010fte z Ra\u010d\u00e1nku do Hartmanic.Tam nav\u0161tivte „z\u00e1zrak, kter\u00fd se skute\u010dn\u011b stal v dob\u011b ned\u00e1vno minul\u00e9“ – nov\u011b zrenovovanou \u017eidovskou synag\u00f3gu.Bude to ne\u010dekan\u00fd z\u00e1\u017eitek a dozv\u00edte se tam,jak se poda\u0159ilo zachr\u00e1nit jednu z m\u00e1la dochovan\u00fdch synagog na \u0160umav\u011b.Kousek za Hartmanicemi odbo\u010dte doleva a nav\u0161tivte b\u00fdval\u00e9 poutn\u00ed m\u00edsto Dobr\u00e1 Voda s kostelem, v n\u011bm\u017e je um\u00edst\u011bn n\u00e1dhern\u00fd novodob\u00fd sklen\u011bn\u00fd olt\u00e1\u0159 s k\u0159\u00ed\u017eovou cestou – skute\u010dn\u011b skvostn\u00e9 um\u011bleck\u00e9 d\u00edlo socha\u0159ky, kter\u00e1 spojila sv\u016fj \u017eivot se \u0160umavou. A pak u\u017e se vr\u00e1t\u00edte zp\u011bt na b\u00fdvalou vojenskou strategickou silni\u010dku a projedete p\u0159es b\u00fdval\u00e9 vojensk\u00e9 p\u00e1smo na \u017deleznou Rudu. Silni\u010dka je dob\u0159e udr\u017eovan\u00e1 i v zim\u011b a krajina kolem – to je typick\u00e1 kr\u00e1sa vysoko polo\u017een\u00fdch horsk\u00fdch planin. <\/p>\n V zim\u011b <\/strong>– ly\u017ee s sebou – b\u011b\u017eky i sjezdovky (ly\u017ea\u0159sk\u00fd are\u00e1l \u017delezn\u00e1 Ruda – viz Ly\u017eov\u00e1n\u00ed na \u0160umav\u011b v na\u0161em menu pod Relaxa\u010dn\u00edmi pobyty). V l\u00e9t\u011b – kola s sebou – pr\u00e1v\u011b na t\u00e9to trase najdete u silni\u010dky parkovi\u0161t\u011b, kde odstav\u00edte auto a vyd\u00e1te se na vrchol Poledn\u00edku, kter\u00fd je uveden rovn\u011b\u017e v na\u0161em menu V\u00fdlet\u016f na \u0160umav\u011b. <\/p>\n Na podzim <\/strong>V\u00e1s bude fascinovat zvl\u00e1\u0161tn\u00ed barevnost t\u00e9to krajiny typick\u00e1 jen pro \u0160umavu. Ko\u0161\u00edk na houby ale sebou na tento v\u00fdlet neberte – jste v I.z\u00f3n\u011b \u0160umavsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho parku – a tak se mus\u00edte dr\u017eet vyzna\u010den\u00fdch tras.<\/em><\/p>\n Horsk\u00e9 m\u011bsto \u017delezn\u00e1 Ruda le\u017e\u00ed v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 754m, v \u00fadol\u00ed \u0159\u00ed\u010dky \u0158ezn\u00e9 a ze v\u0161ech stran je lemov\u00e1no horsk\u00fdmi vrcholy. Svoj\u00ed polohou vytv\u00e1\u0159\u00ed \u017delezn\u00e1 Ruda ide\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky pro jak pro zimn\u00ed a letn\u00ed turistiku, tak i pro relaxaci. \u017delezn\u00e1 Ruda vznikla po\u010d\u00e1tkem 16.stol. p\u0159i obchodn\u00ed stezce spojuj\u00edc\u00ed \u0159ezensk\u00e9 biskupstv\u00ed s Prahou. Stezka zalo\u017een\u00e1 P\u0159emyslem Otakarem II. ve 2. pol. 13. stolet\u00ed vedla od Dunaje k dne\u0161n\u00edmu Zwieselu a odtud \u00fadol\u00edm \u0158ezn\u00e9 a\u017e k soutoku s \u017delezn\u00fdm potokem. Odtud stoupala p\u0159es dne\u0161n\u00ed Hofmanky \u00fabo\u010d\u00edm Panc\u00ed\u0159e k Tomandlovu k\u0159\u00ed\u017eku a p\u0159es Prenet na Str\u00e1\u017eov a Klatovy a pokra\u010dovala na Prahu. (P\u0159i stavb\u011b chaty na Panc\u00ed\u0159i (K\u010cT) byla \u00fadajn\u011b objevena \u010d\u00e1st p\u016fvodn\u00ed stezky, dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1 kameny). <\/p>\n Zpo\u010d\u00e1tku \u0160umava zaj\u00edmala hlavn\u011b prospektory – hleda\u010de zlata. Ti zde sice nenalezli zlato, ale bohat\u00e1 lo\u017eiska \u017eelezn\u00e9 rudy (P\u0159edev\u0161\u00edm v oblasti \u0160pi\u010d\u00e1ku a na Rozvod\u00ed, kde se udr\u017eel n\u00e1zev “ V \u010derven\u00fdch jam\u00e1ch“). Proto\u017ee \u017eelezo byla strategick\u00e1 surovina, vznikly pozd\u011bji tahanice a spory o toto \u00fazem\u00ed. Hranice \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a Bavorsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed nebyly tehdy p\u0159esn\u011b stanoveny. Tvo\u0159il je tehdy velmi t\u011b\u017eko prostupn\u00fd \u0161umavsk\u00fd hvozd – prales. Spory o toto \u00fazem\u00ed byly vy\u0159e\u0161eny a\u017e za vl\u00e1dy Marie Terezie v r.1756 – hranice tehdy vyzna\u010den\u00e1, je ct\u011bna dodnes a existuje z t\u00e9 doby i n\u011bkolik p\u016fvodn\u00edch hrani\u010dn\u00edch kamen\u016f.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n … na okraji Nezdic je mal\u00fd ly\u017ea\u0159sk\u00fd svah s vlekem vhodn\u00fd i pro \u00fapln\u00e9 za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edky a mal\u00e9 d\u011bti – je dostupn\u00fd z „Ra\u010d\u00e1nku“ i proch\u00e1zkou – viz na\u0161e menu – Ly\u017eov\u00e1n\u00ed na \u0160umav\u011b.<\/em><\/p>\n T\u011bsn\u011b na p\u0159elomu 14.stolet\u00ed – p\u0159esn\u011b rokem 1396 se za\u010d\u00edn\u00e1 napl\u0148ovat historie obce. Od tohoto roku je mo\u017eno v an\u00e1lech nal\u00e9zt prvn\u00ed zm\u00ednku o obci Nezdice. D\u00e1vno je tomu co p\u0159\u00edroda vyhn\u011btla v na\u0161\u00ed krajine rozs\u00e1hlou m\u00edsu, jej\u00ed\u017e jihoz\u00e1padn\u00ed okraj tvo\u0159\u00ed lesnat\u00e9 vrchy Javorn\u00edka, \u017dd\u00e1nova a Sedla. Tyto svahy kulat\u00fdch kopc\u016f jsou jedn\u00edm ze sloupu \u010cech, vystaven\u00fdch v d\u00e1vn\u00fdch prahor\u00e1ch, kdy se formovala prvn\u00ed poho\u0159\u00ed z ruly, svoru, vyv\u0159el\u00e9 \u017euly a krystalick\u00e9ho v\u00e1pence. V hojn\u00fdch k\u0159emenn\u00fdch \u017e\u00edl\u00e1ch se objevilo m\u00edsty i zlato. Tyto trpyt\u00edc\u00ed se kapi\u010dky kovu, byly on\u00edm magnetem, co v\u00e1bil v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch \u010dloveka do hlubok\u00fdch pralesu \u0160umavy. (Zlato l\u00e1k\u00e1 dodnes)<\/p>\n<\/div>\n … b\u00fdvaly to slavn\u00e9 pout\u011b k Matce Bo\u017e\u00ed Stra\u0161e\u0148sk\u00e9, jak s \u00factou naz\u00fdval lid svoji Madonu v barokn\u00edm kostele na n\u00e1vr\u0161\u00ed – a ona pom\u00e1hala v \u00fazkosti i nemoci. <\/em><\/p>\n Mysl\u00edte, \u017ee vzru\u0161en\u00fd tep na\u0161\u00ed doby zru\u0161il magii m\u00edsta? V\u011b\u0159te nebo ne, ale pokud nav\u0161t\u00edv\u00edte tento vz\u00e1cn\u011b klidn\u00fd kout, jist\u011b poc\u00edt\u00edte zvl\u00e1\u0161tn\u00ed klid a pohodu .Kdo v\u00ed, jestli se V\u00e1m nespln\u00ed skryt\u00e1 prosba vysloven\u00e1 ke Stra\u0161e\u0148sk\u00e9 Madon\u011b. Dlouh\u00e1 l\u00e9ta tu na fa\u0159e p\u0159ilehl\u00e9 ke kostelu v minul\u00e9m stolet\u00ed \u017eil a p\u016fsobil pan ThDr. Franti\u0161ek Daniel Merth jako far\u00e1\u0159 – a tak\u00e9 b\u00e1sn\u00edk sv\u00e9ho kraje. A\u010d tehdej\u0161\u00edm re\u017eimem t\u011b\u017ece pron\u00e1sledov\u00e1n, nikdy neztratil v\u00edru …<\/em><\/p>\n Stra\u0161\u00edn je typickou staro\u010deskou \u0161umavskou vesnic\u00ed rozlo\u017eenou uprost\u0159ed p\u016fsobiv\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed lokality. Jej\u00ed pozvoln\u00fd dlouhodob\u00fd v\u00fdvoj – prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z roku 1254 – d\u00e1v\u00e1 tomuto \u00fazem\u00ed stabiln\u00ed charakter vyv\u00e1\u017een\u00e9ho zp\u016fsobu \u017eivota lid\u00ed \u017eij\u00edc\u00edch ve vesnick\u00e9m spole\u010denstv\u00ed. Pro dal\u0161\u00ed rozvoj je to p\u0159\u00edzniv\u00e1 shoda okolnost\u00ed. Relativn\u011b nedot\u010den\u00e1 zachoval\u00e1 krajina a p\u0159\u00edroda, pomezn\u00ed \u00fazem\u00ed soused\u00edc\u00ed s chr\u00e1n\u011bnou krajinnou oblast\u00ed, d\u00e1le navazuj\u00edc\u00ed na N\u00e1rodn\u00ed park \u0160umava a p\u0159edev\u0161\u00edm stabiln\u00ed obyvatelstvo. Kontinu\u00e1ln\u00ed v\u00fdvoj zde nebyl p\u0159eru\u0161en ani zm\u011bnami politick\u00fdmi \u010di kulturn\u00edmi. <\/p>\n Os\u00eddlen\u00ed zdej\u0161\u00ed oblasti se datuje a\u017e do dob mlad\u0161\u00ed doby \u017eelezn\u00e9, tehdy sem p\u0159i\u0161el kmen Kelt\u016f. Trval\u00e9 os\u00eddlen\u00ed kraje pak za\u010d\u00edn\u00e1 v 6. \u2013 10. stolet\u00ed, kdy se zde usazuj\u00ed slovansk\u00e9 kmeny. Stra\u0161\u00ednsk\u00e1 obec p\u016fvodn\u011b vznikla ze samot, kter\u00e9 se postupem \u010dasu roz\u0161i\u0159ovaly a sbli\u017eovaly se. Prvn\u00ed dochovan\u00e1 p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o vsi samotn\u00e9 poch\u00e1z\u00ed z roku 1254. Z dochovan\u00e9 zpr\u00e1vy vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee zdej\u0161\u00ed faru spravovali strakoni\u010dt\u00ed johanit\u00e9. Ves ji\u017e tehdy pravd\u011bpodobn\u011b pat\u0159ila V\u00edtkovc\u016fm, p\u0159edch\u016fdc\u016fm Ro\u017emberk\u016f. Ve 13. stolet\u00ed se tak\u00e9 datuje vznik hr\u00e1dku v bl\u00edzkosti Stra\u0161\u00edna na skalnat\u00e9m h\u0159betu Na v\u00fd\u0161k\u00e1ch. <\/p>\n K nejstar\u0161\u00edm farn\u00edm kostel\u016fm v kraji pr\u00e1vem pat\u0159\u00ed stra\u0161\u00ednsk\u00fd kostel Narozen\u00ed Panny Marie. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka poch\u00e1z\u00ed z r.1254, kdy Mikul\u00e1\u0161, pleb\u00e1n ve Stra\u0161\u00edn\u011b stvrzuje, \u017ee „neodciz\u00ed nic z majetku kostela jemu sv\u011b\u0159en\u00e9ho.“ Ji\u017e za panov\u00e1n\u00ed Karla IV se uv\u00e1d\u00ed stra\u0161\u00ednsk\u00fd kostel jako kostel farn\u00ed a poutn\u00ed. Zalo\u017een byl jako stavba rom\u00e1nsko-gotick\u00e1. Jeho nyn\u011bj\u0161\u00ed podoba je ur\u010dena barokn\u00ed p\u0159estavbou – n\u011bkdy se uv\u00e1d\u00ed \u017ee vzorem byl chr\u00e1m sv.\u0160t\u011bp\u00e1na v bavorsk\u00e9m Pasov\u011b.Z vnit\u0159n\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed kostela je nejcenn\u011bj\u0161\u00ed barokn\u00ed olt\u00e1\u0159 a kazatelna. Jejich socha\u0159sk\u00e1 v\u00fdzdoba nese znaky mistrovsk\u00e9 Braunovy \u0161koly – p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee m\u00edstn\u00ed \u0159ezb\u00e1\u0159i pracovali pod veden\u00edm n\u011bkter\u00e9ho z jej\u00edch mistr\u016f. Rom\u00e1nsk\u00e1 k\u0159titelnice poch\u00e1z\u00ed z doby zalo\u017een\u00ed kostela. Samostatn\u00e1 kapitola je milostn\u00e1 socha madony, kter\u00e1 byla darov\u00e1na kostelu \u00fadajn\u011b roku 1443 P\u016ftou \u0160vihovsk\u00fdm z Rab\u00ed. Uct\u00edv\u00e1na byla od roku 1573, kdy zde p\u016fsobil stra\u0161\u00ednsk\u00fd poustevn\u00edk Martin Rezek Strakonick\u00fd. Podle legendy se poustevn\u00edkovi, \u017eij\u00edc\u00edmu svat\u00fdm \u017eivotem, na kameni za kostelem, kde m\u011bl svoji poustevnu, zjevila Panna Maria s Je\u017e\u00ed\u0161kem, kter\u00fd mu \u017eehnal. Jako d\u016fkaz pravdivosti zjeven\u00ed se Panna Maria sh\u00fdbla a pono\u0159ila sv\u016fj prst do kamene, z n\u011bho\u017e vytryskl pramen. Je pravdou, \u017ee na tom m\u00edst\u011b je st\u00e1le v kameni d\u016flek, v n\u011bm\u017e voda nikdy nevysych\u00e1. Je zde v\u00fdklenkov\u00e1 kaple s novodob\u00fdm zobrazen\u00edm Panny Marie.. Milostn\u00e1 socha Panny Marie byla zcizena 8.12.1990 nezn\u00e1m\u00fdm pachatelem a dosud nebyla nalezena. Je d\u0159ev\u011bn\u00e1, vysok\u00e1 1,10 m. P\u0159edstavuje Pannu Marii stoj\u00edc\u00ed na p\u016flm\u011bs\u00edci, dr\u017e\u00edc\u00ed v lev\u00e9 ruce Jezul\u00e1tko a v prav\u00e9 \u017eezlo. Zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed chr\u00e1mu je olt\u00e1\u0159 sv.Aji, patronky v pr\u00e1vn\u00edch sporech a korunovan\u00fd obraz sv.Jana Nepomuck\u00e9ho. Poutn\u00ed chr\u00e1m Narozen\u00ed Panny Marie ve Stra\u0161\u00edn\u011b je nejen dominantou tohoto koutu \u0160umavy – nejzaz\u0161\u00edho v\u00fdb\u011b\u017eku \u0161umavsk\u00fdch Pl\u00e1n\u00ed – naz\u00fdvan\u00e9ho Podles\u00ed – ale v prav\u00e9m slova smyslu jeho stalet\u00fdm symbolem.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n … tam se zaje\u010fte ur\u010dit\u011b pod\u00edvat – je to od „Ra\u010d\u00e1nku“ cca 10 km – p\u0159es Nezdice, Stra\u0161\u00edn a Lazna horskou silni\u010dkou krout\u00edc\u00ed se v serpentin\u00e1ch divok\u00fdm \u0161umavsk\u00fdm lesem a\u017e na vrchol k rozhledn\u011b. <\/p>\n N\u00e1\u0161 tip: Kousek za odbo\u010dkou vlevo, kter\u00e1 by V\u00e1s dovedla do osady Zukl\u00edn schovan\u00e9 na \u00fabo\u010d\u00ed Javorn\u00edka, se vyplat\u00ed ve chv\u00edli, kdy se V\u00e1m otev\u0159e v\u00fdhled dol\u016f do kraje, zastavit. Bezpe\u010dn\u011b zaparkujte auto a p\u00e1r metr\u016f popojd\u011bte po louce na okraji lesa. Ten v\u00fdhled je fascinuj\u00edc\u00ed, neuv\u011b\u0159iteln\u00fd, poh\u00e1dkov\u00fd – n\u011b\u017en\u00fd a\u017e k pl\u00e1\u010di … jedno z m\u00edst, na kter\u00fdch V\u00e1s \u0160umava „dostane“… <\/p>\n Javorn\u00edk je i ly\u017ea\u0159sk\u00e9 st\u0159edisko – viz v na\u0161em menu – Ly\u017eov\u00e1n\u00ed na \u0160umav\u011b.<\/em><\/p>\n Javorn\u00edk obdivoval spisovatel Karel Klostermann, kter\u00fd m\u011bl r\u00e1d jeho tehdy hlubok\u00e9 lesy a samoty. Velmi r\u00e1d vystupoval na vrchol Javorn\u00edku, aby se pokochal pohledem na sv\u00e9 milovan\u00e9 hory. K Javorn\u00edku jako m\u00edstu jedine\u010dn\u00e9ho rozhledu jej pojilo pouto tak siln\u00e9, \u017ee vy\u00fastilo p\u0159\u00e1n\u00edm, aby na jeho vrcholu byla postavena rozhledna. Pro sv\u016fj z\u00e1m\u011br z\u00edskal na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed n\u011bkolik sv\u00fdch \u0161umavsk\u00fdch p\u0159\u00e1tel, zejm\u00e9na profesora V. Zeithamera a J. \u0160afhausera, kte\u0159\u00ed s velk\u00fdm el\u00e1nem p\u0159ipravovali realizaci tohoto n\u00e1padu. V meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed se aktivit ujala Ka\u0161perskohorsk\u00e1 skupina N\u00e1rodn\u00ed jednoty po\u0161umavsk\u00e9, kter\u00e1 zalo\u017eila v\u00fdbor pro zbudov\u00e1n\u00ed rozhledny na Javorn\u00edku. Ve spolupr\u00e1ci s Klubem \u010desk\u00fdch turist\u016f v Su\u0161ici byla uspo\u0159\u00e1d\u00e1na velk\u00e1 sb\u00edrkov\u00e1 akce, kter\u00e1 vynesla t\u00e9m\u011b\u0159 4.000,- K\u010d. P\u016fvodn\u00ed projekt d\u0159ev\u011bn\u00e9 rozhledny s chati\u010dkou byl z d\u016fvod\u016f bezpe\u010dnosti a trvanlivosti stavby zm\u011bn\u011bn na projekt rozhledny kamenn\u00e9. V\u00fdbor pro zbudov\u00e1n\u00ed rozhledny vypsal v kv\u011btnu roku 1938 ve\u0159ejnou sout\u011b\u017e na stavbu. Z konkurzu, v n\u011bm\u017e byly pod\u00e1ny t\u0159i n\u00e1vrhy vy\u0161el v\u00edt\u011bzn\u011b su\u0161ick\u00fd stavitel K. Houra. <\/p>\n 21. \u010dervna 1938 bylo zapo\u010dato s v\u00fdkopem z\u00e1klad\u016f ve sk\u00e1le. Cel\u00e1 v\u011b\u017e byla stav\u011bna osmi zedn\u00edky a osmi pomocn\u00fdmid\u011bln\u00edky . Pro zaj\u00edmavost – denn\u00ed mzda zedn\u00edka \u010dinila 20,-K\u010d, pomocn\u00edka 12,- K\u010d, a celkov\u00e9 n\u00e1klady na stavbu \u010dinily 90.000,-K\u010d. \u0160edes\u00e1tosm dn\u00ed od zah\u00e1jen\u00ed stavby za slunn\u00e9ho srpnov\u00e9ho dne \/28. srpna 1938\/ byla slavnostn\u011b zp\u0159\u00edstupn\u011bna. V z\u00e1\u0159\u00ed 1938 do\u0161lo k odtr\u017een\u00ed Sudet, \u0160umava se ocitla v Reichu a Javorn\u00edk se stal nejvy\u0161\u0161\u00ed horou \u010cech. Za okupace slou\u017eila jako protiletadlov\u00e1 pozorovatelna. Po v\u00e1lce se Javorn\u00edk stal obl\u00edben\u00fdm turistick\u00fdm centrem. <\/p>\n Koncem 70.let za\u010dala p\u0159er\u016fstat vyhl\u00eddkovou \u010d\u00e1st rozhledny kdysi n\u00edzk\u00e1 smr\u010dina a rozhledna se tak stala nefunk\u010dn\u00ed. Pokusy o jej\u00ed n\u00e1stavbu se v\u0161ak nepoda\u0159ily do konce minul\u00e9ho tis\u00edcilet\u00ed z r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din zrealizovat. . <\/p>\n My\u0161lenka byla znovu o\u017eivena z iniciativy p\u0159\u00edznivc\u016f tohoto regionu.<\/p>\n V roce 2001 byl zalo\u017een Nada\u010dn\u00ed fond Karla Klostermanna, jeho\u017e hlavn\u00edm posl\u00e1n\u00edm bylo shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f na n\u00e1stavbu a rekonstrukci ji\u017e zna\u010dn\u011b zch\u00e1tral\u00e9 rozhledny. K razantn\u00edmu urychlen\u00ed t\u00e9to z\u00e1le\u017eitosti do\u0161lo na z\u00e1klad\u011b projeven\u00e9ho z\u00e1jmu firmy T-mobile a.s. o komer\u010dn\u00ed vyu\u017eit\u00ed v\u011b\u017ee. N\u00e1slednou smlouvou s Obc\u00ed Vacov se firma zav\u00e1zala p\u0159ev\u00e1\u017enou \u010d\u00e1st rekonstrukce zafinancovat. Finan\u010dn\u011b se t\u00e9\u017e pod\u00edlel NFKK sb\u00edrkou od dobrovoln\u00fdch d\u00e1rc\u016f, Obec Vacov a \u0159ada dal\u0161\u00edch v\u011bt\u0161\u00edch \u010di men\u0161\u00edch sponzor\u016f.<\/p>\n Pr\u00e1ce na rekonstrukci byly zah\u00e1jeny v z\u00e1\u0159\u00ed roku 2002 a rozhledna pak slavnostn\u011b znovuotev\u0159ena 5. \u010dervence 2003 za velk\u00e9ho z\u00e1jmu ve\u0159ejnost<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n ak najdete rozhlednu na Poledn\u00edku u\u017e je pops\u00e1no ve v\u00fdletu do \u017delezn\u00e9 Rudy . V\u00fdlet na Poledn\u00edk je celodenn\u00ed t\u00fara pro p\u011b\u0161\u00ed a po\u0159\u00e1dn\u00fd „z\u00e1b\u011br“ pro cyklisty – ale stoj\u00ed zato. D\u0159\u00edve se tam nesm\u011blo,ale te\u010f z rozhledny na vrcholu uvid\u00edte i p\u011bkn\u00fd kus N\u011bmecka.<\/em><\/p>\n Zaoblen\u00fd h\u0159bet 4,5 km ji\u017en\u011b od Pr\u00e1\u0161il. Nejvy\u0161\u0161\u00ed bod Pr\u00e1\u0161ilsk\u00fdch pl\u00e1n\u00ed. Asymetrick\u00fd pararulov\u00fd vrchol, sou\u010d\u00e1st mohutn\u00e9ho h\u0159betu, se zbytky zarovnan\u00e9ho povrchu. Na svaz\u00edch tvary mrazov\u00e9ho zv\u011btr\u00e1v\u00e1n\u00ed \u2013 mrazov\u00e9 sruby, skaln\u00ed v\u00fdchozy a sut\u011b. V\u00fdchodn\u00ed svahy jsou prudk\u00e9, p\u0159emodelovan\u00e9 \u010dinnost\u00ed ledovce na kar s Pr\u00e1\u0161ilsk\u00fdm jezerem (severn\u011b od vrcholu). Na vrcholu je b\u00fdval\u00fd (37 m vysok\u00fd) vojensk\u00fd radar ze 70. let 20. stolet\u00ed. V jeho v\u011b\u017ei jsou od roku 1998 t\u0159i vyhl\u00eddkov\u00e9 p\u016flkruhov\u00e9 plo\u0161iny s expozic\u00ed Spr\u00e1vy NP. Ostatn\u00ed vojensk\u00e9 objekty byly zbo\u0159eny. Ide\u00e1ln\u00ed kruhov\u00fd rozhled, za dobr\u00e9 viditelnosti lze spat\u0159it St\u0159edn\u00ed \u010cechy (Brdy) a na jihu Alpy. Mo\u017enost ob\u010derstven\u00ed v bufetu. Informa\u010dn\u00ed m\u00edsto NP \u0160umava. Poledn\u00edk je zalesn\u011bn horskou smr\u010dinou, m\u00edsty po\u0161kozenou k\u016frovcem. Na vrcholov\u00e9 plo\u0161in\u011b je geodetick\u00fd bod. Vrchol Poledn\u00edku (rovn\u011b\u017e Poledn\u00ed hora, 1315 m. n. m.) se nach\u00e1z\u00ed v klidov\u00e9m zalesn\u011bn\u00e9m \u00fazem\u00ed cca 6 km ji\u017en\u011b od \u0161umavsk\u00fdch Pr\u00e1\u0161il. N\u00e1zev Poledn\u00ed hora z\u00edskal d\u00edky pr\u00e1\u0161ilsk\u00fdm d\u0159eva\u0159\u016fm. Pr\u00e1v\u011b, kdy\u017e st\u00e1lo slunce nad jej\u00edm temenem, nade\u0161el \u010das ob\u011bda, jak tvrd\u00ed legenda. <\/p>\n Samotn\u00e1 hora i jej\u00ed okol\u00ed byly t\u00e9m\u011b\u0159 20 let pro ve\u0161kerou ve\u0159ejnost zapov\u011bzeny. D\u016fvodem bylo z rozhodnut\u00ed KS\u010c um\u00edst\u011bn\u00ed strategicky d\u016fle\u017eit\u00e9ho vojensk\u00e9ho objektu protivzdu\u0161n\u00e9 obrany a modern\u00edho odposlouch\u00e1vac\u00edho za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 bylo na p\u0159elomu 60. a 70 let na vrcholu vybudov\u00e1no. Poledn\u00edk byl tak dokonale st\u0159e\u017een a utajov\u00e1n, \u017ee byla znep\u0159\u00edstupn\u011bna i m\u00edsta, odkud bylo mo\u017eno vrchol zahl\u00e9dnout a pro jistotu nebyl uv\u00e1d\u011bn ani v n\u011bkter\u00fdch map\u00e1ch. Byl hl\u00edd\u00e1n, obehn\u00e1n ostnat\u00fdm dr\u00e1tem a minov\u00fdm polem. Z Poledn\u00edku voj\u00e1ci zachytili nejen nap\u0159. policejn\u00ed vys\u00edla\u010dky z Mnichova, ale i vys\u00edl\u00e1n\u00ed na mo\u0159i. Na vyhl\u00eddkov\u00fd ochoz rozhledny ve v\u00fd\u0161ce 37 metr\u016f vede 227 schod\u016f. Ve t\u0159ech obloukov\u00fdch podla\u017e\u00edch je um\u00edst\u011bna galerie. Posledn\u00ed f\u00e1ze v\u00fdstupu je po \u017eeb\u0159\u00edku. Za nam\u00e1hav\u00fd v\u00fdstup je n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk odm\u011bn\u011bn kruhov\u00fdm rozhledem. V krajin\u011b spat\u0159\u00edme dvojvrchol Velk\u00e9ho a Mal\u00e9ho Roklanu v Bavorsk\u00e9m lese. Velk\u00fd Roklan (Grosser Rachel) je se svoj\u00ed v\u00fd\u0161kou 1453 m druhou nejvy\u0161\u0161\u00ed horou \u0160umavy. A dal\u0161\u00ed v\u00fdrazn\u00e9 vrcholy \u0160umavy: Svatobor, Luzn\u00fd, Ka\u0161perk, Obl\u00edk, Had\u00ed vrch, Javorn\u00edk, Hu\u0165sk\u00e1 hora, Sokol… Je-li mimo\u0159\u00e1dn\u011b p\u0159\u00edzniv\u00e1 viditelnost lze spat\u0159it i v\u00edce ne\u017e 180 km vzd\u00e1len\u00e9 Alpy.<\/p>\n Rozhledna je dostupn\u00e1 z obce Pr\u00e1\u0161ily, nikoli v\u0161ak automobilem. Lze pou\u017e\u00edt kolo nebo se na Poledn\u00edk vydat p\u011b\u0161ky (cca 2 hodiny ch\u016fze). I p\u0159esto je rozhledna na Poledn\u00edku hojn\u011b nav\u0161t\u011bvov\u00e1na a jen do konce roku 1998 ji nav\u0161t\u00edvilo p\u0159es 40 tis\u00edc n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, v roce 1999 cca 50 tis\u00edc.<\/p>\n<\/div>\n<\/li>\n Mohutn\u00fd \u017dd\u00e1nov chr\u00e1n\u00ed Rychtu na Ra\u010d\u00e1nku – jste mu tak bl\u00edzko, \u017ee byste v n\u011bkter\u00fdch dnech za jasn\u00e9 viditelnosti mohli spo\u010d\u00edtat stromy na jeho h\u0159ebenu. Ale zkuste si vyj\u00edt na jeho vrchol po cest\u011b, kterou nezn\u00e1te a nen\u00ed zna\u010den\u00e1. Pam\u011btn\u00edci tvrd\u00ed, \u017ee jsou na \u017dd\u00e1nov\u011b \u0161toly po st\u0159edov\u011bk\u00e9 t\u011b\u017eb\u011b zlata, kter\u00e9 se \u010das od \u010dasu propadaj\u00ed…Letn\u00ed bou\u0159e nad \u017dd\u00e1novem, to je tak\u00e9 „p\u011bkn\u00fd“ z\u00e1\u017eitek – to se rychle ukl\u00edzej\u00ed slune\u010dn\u00edky z terasy na Ra\u010d\u00e1nku. Ale ta p\u0159ejde a zase se p\u0159ijdou za ve\u010dern\u00edho stm\u00edv\u00e1n\u00ed p\u00e1st srnky a\u017e k zahrad\u011b „Ra\u010d\u00e1nku“ – hlubok\u00e9 lesy \u017dd\u00e1nova, kde se m\u00edsty zachovaly je\u0161t\u011b stalet\u00e9 stromy, jsou jim domovem…<\/em><\/p>\n Kr\u00e1tk\u00fd h\u0159bet 2,5 km ji\u017en\u011b od Nezdic. Suk ve tvaru h\u0159betu na z\u00e1padn\u00edm okraji nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti Javornick\u00e9 hornatiny. Tvo\u0159en rulami se zbytky zarovnan\u00e9ho povrchu, h\u0159bet je v d\u00e9lce 300 m t\u00e9m\u011b\u0159 vodorovn\u00fd (ve v\u00fd\u0161ce 1 062 \u2013 1064,5 m n. m.). Na svaz\u00edch sut\u011b. Zalesn\u011bno smr\u010dinou, na ji\u017en\u00edm svahu louky s b\u00fdvalou obc\u00ed \u017dd\u00e1nov a n\u011bkolika pam\u00e1tn\u00fdmi listn\u00e1\u010di. Na vrcholu je geodetick\u00fd bod.<\/p>\n P\u0159\u00edstup po \u010derven\u00e9 zna\u010dce ze Stach\u016f p\u0159es Kr\u00e1lovsk\u00fd k\u00e1men (HLV 247; 1058 m). V sedle (1 018 m n. m.), zhruba 600 m za kapl\u00ed Svat\u00fd Jan, odbo\u010duje zna\u010dka z h\u0159ebene na ji\u017en\u00ed svah, my v\u0161ak pokra\u010dujeme d\u00e1le po h\u0159ebeni k severoz\u00e1padu a posl\u00e9ze a\u017e k z\u00e1padu. Vrchol je od sedla vzd\u00e1len nezna\u010denou h\u0159ebenovou cestou 1 200 m. Orienta\u010dn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9, je t\u0159eba st\u00e1le \u201ehl\u00eddat\u201c h\u0159eben.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n Magick\u00e9 m\u00edsto op\u0159eden\u00e9 mnoha \u0161umavsk\u00fdmi pov\u011bstmi. P\u011bkn\u00fd v\u00fdlet v bl\u00edzkosti „Ra\u010d\u00e1nku“ – cca 11 km se d\u00e1 spojit s n\u00e1v\u0161t\u011bvou horsk\u00e9ho st\u0159ediska Javorn\u00edk na \u0160umav\u011b. <\/em><\/p>\n N\u00e1\u0161 tip pro l\u00e9to<\/strong>: rozhledna na Javorn\u00edku a nejhez\u010d\u00ed kv\u011btnat\u00e9 louky na \u0160umav\u011b. Tak\u00e9 mo\u017enost ob\u010derstven\u00ed. <\/p>\n N\u00e1\u0161 tip pro zimu<\/strong>: ly\u017ea\u0159sk\u00fd are\u00e1l na Javorn\u00edku – viz Ly\u017eov\u00e1n\u00ed na \u0160umav\u011b.<\/em><\/p>\n Kr\u00e1lovsk\u00fd k\u00e1men (\u010dast\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed Kr\u00e1lov\u00e1k) je jedn\u00edm z vrch\u016f Javornick\u00e9 hornatiny, kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed \u0160umavsk\u00fdch pl\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Na z\u00e1pad od Kr\u00e1lovsk\u00e9ho kamene horsk\u00fd h\u0159bet obsahuje \u017dd\u00e1nic (1064,5) a Chlum (962,4). Nejvy\u0161\u0161\u00ed horou Javornick\u00e9 hornatiny je bl\u00edzk\u00fd Javorn\u00edk (1065,7) s Klostermannovou rozhlednou. Od Kr\u00e1lovsk\u00e9ho kamene je odd\u011blen Krankotsk\u00fdm sedlem (992). Na vrcholu Kr\u00e1lovsk\u00e9ho kamene vystupuje \u017eulov\u00fd skaln\u00ed \u00fatvar tvo\u0159en\u00fd skaln\u00ed hradbou a mrazov\u00fdmi sruby. Pod skalami se kdysi vyskytovaly \u010detn\u00e9 kamenn\u00e9 proudy a kamenn\u00e1 mo\u0159e. Z vrcholu skaln\u00ed hradby b\u00fdval dalek\u00fd rozhled na velkou \u010d\u00e1st \u0160umavy a \u0160umavsk\u00e9ho podh\u016f\u0159\u00ed (Javor, Roklin, okol\u00ed \u010cern\u00e9 hory u Kvildy, Su\u0161icko a Hora\u017e\u010fovicko). Ve st\u011bn\u011b bl\u00edzk\u00e9ho mrazov\u00e9ho srubu je vytes\u00e1n velk\u00fd skaln\u00ed olt\u00e1\u0159 (nika) \u2500 datovan\u00e1 rokem 1899. je vyzdoben obrazy svat\u00fdch a dopln\u011bn vytesan\u00fdmi n\u011bmeck\u00fdmi n\u00e1pisy. Opod\u00e1l se nach\u00e1z\u00ed historick\u00fd mezn\u00edk s letopo\u010dtem r. 1752. Vrchol Kr\u00e1lovsk\u00e9ho kamene je k\u0159i\u017eovatkou zna\u010den\u00fdch turistick\u00fdch stezek, v\u010detn\u011b konce mal\u00e9ho okruhu z obce Javorn\u00edk. Prchaj\u00edc\u00ed kr\u00e1l<\/strong><\/p>\n Jednou \u010desk\u00e9ho kr\u00e1le a jeho ozbrojenou dru\u017einu pron\u00e1sledoval houf ciz\u00edho vojska. Mezi Nicovem a Tejmlovem do\u0161lo k boji. Kr\u00e1l byl pora\u017een a musel rychle uprchnout. Hnal sv\u00e9ho kon\u011b p\u0159es horsk\u00fd h\u0159bet D\u00e1nova, v t\u011bch dob\u00e1ch je\u0161t\u011b porostl\u00fd divok\u00fdmi hou\u0161tinami. Kr\u00e1l se v nich ukryl mezi kameny, zat\u00edmco jeho doprovod prchal d\u00e1l. Ciz\u00ed vojska si v z\u00e1palu pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed ani nev\u0161imla, \u017ee kr\u00e1l z\u016fstal vzadu. Hnali se d\u00e1l za prchaj\u00edc\u00ed kr\u00e1lovskou dru\u017einou. Tak byl kr\u00e1l zachr\u00e1n\u011bn. Kamenn\u00fd blok nad Nicovem dostal od t\u00e9 doby n\u00e1zen. Lid\u00e9 ho pojmenovali Kr\u00e1lovsk\u00fdm kamenem. Stejn\u011b tak i cel\u00fd vrch. Vypr\u00e1v\u00ed se tak\u00e9, \u017ee v bl\u00edzkosti kamene kvete jen o dni svat\u00e9 Barbory \u010darovn\u00fd kv\u011bt. Kdo kv\u011btinu najde, m\u016f\u017ee z\u00edskat velk\u00e9 bohatstv\u00ed, kter\u00e9 je zde ukryto. <\/p>\n Ke Kr\u00e1lovsk\u00e9mu kameni se v\u00e1\u017ee \u0159ada pov\u011bst\u00ed. Podle jedn\u00e9 se zde ukryl panovn\u00edk prchaj\u00edc\u00ed p\u0159ed \u0160v\u00e9dsk\u00fdm vojskem. Podle jin\u00e9 zde st\u00e1val mocn\u00fd hrad, v n\u011bm\u017e mocichtiv\u00ed slu\u017eebn\u00edci zabili sv\u00e9ho kr\u00e1le a ten je, ne\u017e skonal, za to proklel. Vysvobodit je (a z\u00edskat bohatstv\u00ed) m\u016f\u017ee jen ten, kdo najde \u010darovnou bylinu. O Valpru\u017ein\u011b noci se na vrcholu objevuje deska s letopo\u010dtem z\u00e1niku sv\u011bta. V ur\u010dit\u00e9 dob\u011b se odtud tak\u00e9 oz\u00fdv\u00e1 zvuk hl\u00e1sn\u00e9 trouby ohla\u0161uj\u00edc\u00ed nebezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n Podstatn\u011b zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed jsou proroctv\u00ed Sibylina, kter\u00e1 Jir\u00e1sek shrnuje do dvou kapitol. Ty jsou v origin\u00e1le t\u0159i a vypr\u00e1v\u011bla je Michalda, kr\u00e1lovna ze S\u00e1by (nebo\u0165 v tomto p\u0159\u00edpad\u011b je ona na\u0161\u00ed Sibylou) kr\u00e1li \u0160alamounovi. To se stalo v roce 578 p\u0159ed Kristem, v roce 993 proroctv\u00ed p\u0159elo\u017eil do angli\u010dtiny ctihodn\u00fd Beda, Jan Letter pak l\u00e9ta P\u00e1n\u011b 1053 do \u010de\u0161tiny, v roce 1113 p\u0159epsal. Skute\u010dn\u00fd autor nebo aspo\u0148 upravovatel fin\u00e1ln\u00ed verze pravd\u011bpodobn\u011b poch\u00e1zel z \u010cech, z T\u00e1borska neb Sob\u011bslavska, proto\u017ee ze \u010dty\u0159 m\u011bst, kter\u00e1 mohou uniknout bo\u017e\u00edmu hn\u011bvu, t\u0159i poch\u00e1z\u00ed z t\u011bchto oblast\u00ed: T\u00e1bor, \u00dast\u00ed a Sob\u011bslav. \u010ctvrt\u00fdm je kupodivu M\u011bln\u00edk. K na\u0161emu vypr\u00e1v\u011bn\u00ed pat\u0159\u00ed t\u0159et\u00ed d\u00edl knihy proroctv\u00ed, v\u011bnovan\u00fd zemi nejproslulej\u0161\u00ed, nejv\u00fdborn\u011bj\u0161\u00ed a na chl\u00e9b nej\u00farodn\u011bj\u0161\u00ed, tak\u017ee j\u00ed rovn\u00e9 daleko nebude. Z dvan\u00e1ctera varov\u00e1n\u00ed se ov\u0161em nikdo nepou\u010d\u00ed, v zemi vypukne chaos, rozbroje a mal\u00e1 apokalypsa, kterou zavr\u0161\u00ed \u00fatok \u010dty\u0159 arm\u00e1d ze \u010dty\u0159 sv\u011btov\u00fdch stran. Ne\u017e arm\u00e1dy doraz\u00ed k ho\u0159e Blan\u00edku, stihnou vyvra\u017edit t\u0159i \u010dtvrtiny obyvatelstva, tedy h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk\u016f, nebo\u0165 spravedlivou \u010dtvrtinu B\u016fh ukryje v mlze. U Blan\u00edku se povede dvan\u00e1ctidenn\u00ed bitva, kter\u00e1 zapln\u00ed tamn\u00ed vyschl\u00fd potok krv\u00ed, na\u010de\u017e t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho dne vyraz\u00ed Bo\u017e\u00ed vojsko a po\u017eene nep\u0159\u00edtele a\u017e ke Kol\u00ednu nad R\u00fdnem. Tam se ztrat\u00ed, p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed nep\u0159\u00e1tel\u00e9 ov\u0161em pobij\u00ed \u0160pan\u011bl\u00e9. Kde se tam vzali, o tom proroctv\u00ed nevypr\u00e1v\u00ed, mo\u017en\u00e1 by se dala odpov\u011b\u010f nal\u00e9zt v legend\u00e1ch \u0161pan\u011blsk\u00fdch. Blani\u010dt\u00ed ryt\u00ed\u0159i neuchr\u00e1n\u00ed Prahu, kterou ustupuj\u00edc\u00ed vojska vyplen\u00ed a pobo\u0159\u00ed, to nen\u00ed chyba velen\u00ed, ale z\u00e1m\u011br Bo\u017e\u00ed. Jak je obecn\u011b zn\u00e1mo, vede blanick\u00e9 vojsko osoba nesporn\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed pov\u011bsti, Svat\u00fd V\u00e1clav. Je k diskusi, jestli by jeho m\u00edsto nezastal skute\u010dn\u00fd tv\u016frce \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti, jeho bratr Boleslav, ale symbol je symbol a za symbolem se uh\u00e1n\u00ed l\u00e9pe. Pro\u010d ale Blan\u00edk? D\u0159\u00edve ne\u017e se pokus\u00edme nal\u00e9zt kr\u00e1tkou a nevy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f, pod\u00edv\u00e1me se po cel\u00e9 zemi. Blan\u00edk toti\u017e nen\u00ed jedinou pos\u00e1dkou. Arm\u00e1da, kter\u00e1 m\u00e1 tuto zemi zachr\u00e1nit, je dislokov\u00e1na na v\u00edce ne\u017e dvaceti dal\u0161\u00edch m\u00edstech. Kup\u0159\u00edkladu v Had\u00ed ho\u0159e u Blatn\u00e9 \u010di v ho\u0159e Boub\u00edn na \u0160umav\u011b. Nebo na kopci Svidn\u00edk u \u010cernovic, odkud pr\u00fd vyjedou voj\u00e1ci po st\u0159\u00edbrn\u00fdch schodech. Dal\u0161\u00ed jihoz\u00e1padn\u00ed jednotka se skr\u00fdv\u00e1 v Kr\u00e1lovsk\u00e9m kameni u Ka\u0161persk\u00fdch Hor.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n \u010ce\u0148kova pila je m\u00edsto, kde soutokem dvou k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b \u010dist\u00fdch \u0161umavsk\u00fdch \u0159\u00ed\u010dek Vydry a K\u0159emeln\u00e9 vznik\u00e1 zlatonosn\u00e1 Otava. Tam uvid\u00edte smrky,kter\u00e9 zasadil Bed\u0159ich Smetana p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele – majitele \u010ce\u0148kovy pily – \u010ce\u0148ka Buben\u00ed\u010dka. Z\u0159ejm\u011b pr\u00e1v\u011b zde vznikl hudebn\u00ed motiv jeho symfonick\u00e9 b\u00e1sn\u011b Vltava, skvostu \u010desk\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 hudby. U soutoku najdete technickou pam\u00e1tku – zrenovovanou malou vodn\u00ed elektr\u00e1rnu. O n\u011bco v\u00fd\u0161 je pak vodn\u00ed elektr\u00e1rna Vydra, kter\u00e1 dodnes dod\u00e1v\u00e1 nezanedbateln\u00fd p\u0159\u00edkon do s\u00edt\u011b. Na \u010ce\u0148kovu pilu je nejlep\u0161\u00ed dojet z „Ra\u010d\u00e1nku“ autem – cca 13 km. <\/em><\/p>\n N\u00e1\u0161 tip: <\/strong>spojte v\u00fdlet na \u010ce\u0148kovu pilu s proch\u00e1zkou na vyhl\u00eddku Dra\u010d\u00ed sk\u00e1ly u osady Svoj\u0161e. Dostanete se tam autem – po p\u0159\u00edjezdu od Ka\u0161persk\u00fdch Hor do Rej\u0161tejna odbo\u010dte t\u00e9m\u011b\u0159 na konci obce Rej\u0161tejn doleva na komunikaci ve sm\u011bru Svoj\u0161e, Horsk\u00e1 Kvilda. Po p\u0159\u00edjezdu do Svoj\u0161\u00ed odstavte auto u kapli\u010dky a pokud budete m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed, zahl\u00e9dnete napravo od komunikace nen\u00e1padnou d\u0159ev\u011bnou sm\u011brovku doprava na „Dra\u010d\u00ed sk\u00e1ly“. Pokud nezahl\u00e9dnete, doptejte se. Vzd\u00e1lenost je nevelk\u00e1, cca dvacet minut p\u011b\u0161\u00ed ch\u016fze po rovn\u00e9m ter\u00e9nu V\u00e1s dovede na vyhl\u00eddku do \u00fadol\u00ed Otavy, kter\u00e1 nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00e1, ale „vyraz\u00ed V\u00e1m dech“<\/em><\/p>\n \u010ce\u0148kova Pila (641 m n.m.) je osada na soutoku \u0159ek K\u0159emeln\u00e9 a Vydry, pojmenovan\u00e1 podle obchodn\u00edka se d\u0159evem, \u010ce\u0148ka Buben\u00ed\u010dka, kter\u00fd zde v letech 1868-70 postavil skute\u010dnou pilu na zpracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva ze \u0161umavsk\u00fdch les\u016f. D\u0159evo se tehdy v\u00e1zalo do vor\u016f a plavilo po \u0159ece Otav\u011b, je\u017e vznik\u00e1 pr\u00e1v\u011b soutokem ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fdch \u0159ek, d\u00e1le do Vltavy a do Prahy. V osad\u011b se nach\u00e1z\u00ed dodnes funk\u010dn\u00ed vodn\u00ed elektr\u00e1rna \u010ce\u0148kova pila vybudovan\u00e1 v r. 1912 (n\u00e1rodn\u00ed technick\u00e1 pam\u00e1tka) a vodn\u00ed elektr\u00e1rna Vydra z let 1934-1938. M\u00edsto je rovn\u011b\u017e zn\u00e1m\u00e9 pobytem Bed\u0159icha Smetany, kter\u00fd v r. 1867 spole\u010dn\u011b s p\u0159\u00e1teli dirigentem N\u00e1rodn\u00edho divadla M.Andrlem a vychovatelem Buben\u00ed\u010dkov\u00fdch d\u011bt\u00ed L.Proch\u00e1zkou zasadil na prav\u00e9m b\u0159ehu Otavy tzv. Smetan\u016fv smrk. Zde \u00fadajn\u011b z\u00edskal i inspiraci pro \u00favodn\u00ed motiv symfonick\u00e9 b\u00e1sn\u011b Vltava. Osada \u010ce\u0148kova Pila je v\u00fdchodiskem nau\u010dn\u00e9 stezky Povyd\u0159\u00ed, vod\u00e1ck\u00e9ho sjezdu \u0159eky Otavy a mnoha turistick\u00fdch, cyklistick\u00fdch a ly\u017ea\u0159sk\u00fdch tras. <\/p>\n Vodn\u00ed elektr\u00e1rna \u010ce\u0148kova pila m\u00e1 sv\u016fj po\u010d\u00e1tek v r. 1908, kdy byla v p\u016fvodn\u00ed pile, kter\u00e1 zpracov\u00e1vala p\u0159edev\u0161\u00edm d\u0159evo z lesn\u00edch kalamit (1863 a 1870) instalov\u00e1na t\u0159i vodn\u00ed kola pro pohon d\u0159eva a d\u0159evoobr\u00e1b\u011bc\u00edch stroj\u016f. V r. 1912 byla pila z rozhodnut\u00ed m\u011bsta Ka\u0161persk\u00e9 Hory p\u0159estav\u011bna na vodn\u00ed elektr\u00e1rnu, kter\u00e1 byla na tehdej\u0161\u00ed dobu modern\u011b vybavena nap\u0159. samo\u010dinn\u00fdm regul\u00e1torem nap\u011bt\u00ed. Francisova horizont\u00e1ln\u00ed turb\u00edna firmy Voight se dodnes nach\u00e1z\u00ed ve zd\u011bn\u00e9 ka\u0161n\u011b s v\u011b\u017ei\u010dkou vedle strojovny. P\u016fvodn\u00ed ro\u010dn\u00ed v\u00fdroba 500 MWh (sta\u010dila na z\u00e1soben\u00ed m\u011bsta Ka\u0161persk\u00e9 Hory elektrickou energi\u00ed) klesla od r. 1948 na 90 kW. T\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fvodn\u00ed elektr\u00e1rna je st\u00e1le v provozu (vyroben\u00e1 energie se p\u0159ed\u00e1v\u00e1 elektr\u00e1rn\u011b Vydra). <\/p>\n Vodn\u00ed elektr\u00e1rna Vydra se za\u010dala stav\u011bt v r. 1937 podle projektu ing. Karla Koska. Elektr\u00e1rna vyu\u017e\u00edv\u00e1 vodn\u00ed s\u00edly Vchynicko-Tetovsk\u00e9ho kan\u00e1lu, kter\u00fd v letech 1799-1801 vybudoval schwarzenbersk\u00fd in\u017een\u00fdr Josef Rosenauer.Kan\u00e1l obch\u00e1zel kamenit\u00e9 koryto vydry a slou\u017eil pro plaven\u00ed d\u0159\u00edv\u00ed ze \u0160umavy (po K\u0159emeln\u00e9 a Otav\u011b) a\u017e do Prahy. Voda z kan\u00e1lu je pak podzem\u00edm vedena do akumula\u010dn\u00ed n\u00e1dr\u017ee a odtud sp\u00e1dem 240 m na turb\u00ednu elektr\u00e1rny. Dnes je elektr\u00e1rna funk\u010dn\u00ed technickou pam\u00e1tkou a muzeem s ve\u0159ejn\u011b p\u0159\u00edstupnou expozic\u00ed \u201c\u0160umavsk\u00e1 energie\u201d.. Ro\u010dn\u00ed v\u00fdroba elektrick\u00e9 energie dos\u00e1hla v r. 1995 30 mil Kwh. Pr\u016fm\u011brn\u00fd ro\u010dn\u00ed v\u00fdkon elektr\u00e1rny je 6,4 MW.<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n Kostel\u00edk v Albrechtic\u00edch je m\u00edsto, kter\u00e9 na V\u00e1s zap\u016fsob\u00ed svoj\u00ed starobylost\u00ed. H\u0159bit\u016fvek kolem n\u011bj V\u00e1m „nesv\u00edr\u00e1 srdce“ – c\u00edt\u00edte jen klid – jako by tohle m\u00edsto dok\u00e1zalo zastavit „b\u011bh \u010dasu“. Pokud budete m\u00edt to \u0161t\u011bst\u00ed a dostanete se dovnit\u0159 kostel\u00edka, uvid\u00edte vz\u00e1cn\u00e9 fresky objeven\u00e9 teprve ned\u00e1vno. A kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edte, \u017ee ten kostel pamatuje bitvu na Moravsk\u00e9m poli, kter\u00e1 byla v roce 1278 a jeho zalo\u017een\u00ed sah\u00e1 je\u0161t\u011b d\u00e1le do „hlubin \u010dasu“ …. co dodat…. <\/em><\/p>\n N\u00e1\u0161 tip:<\/strong> Odtud je tak\u00e9 nejlep\u0161\u00ed v\u00fdchodisko na v\u00fdlet na vrchol Sedla – je tak\u00e9 v na\u0161em menu V\u00fdlet\u016f na \u0160umav\u011b – tak\u017ee je dobr\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvu kostel\u00edka v Albrechtic\u00edch spojit s proch\u00e1zkou na vrchol Sedla. <\/em><\/p>\n Intenzivn\u00ed stavebn\u00ed \u010dinnost na \u0160umav\u011b nastala v dob\u011b, kdy za\u010dalo os\u00eddlov\u00e1n\u00ed m\u00e1lo obydlen\u00fdch \u00fazem\u00ed. Tehdy vznikla cel\u00e1 \u0159ada mal\u00fdch pozdn\u011b rom\u00e1nsk\u00fdch venkovsk\u00fdch kostel\u00edk\u016f s presbyt\u00e1\u0159em pravo\u00fahle uzav\u0159en\u00fdm \u010di zakon\u010den\u00fdm apsidou,a s v\u011b\u017e\u00ed na z\u00e1pad\u011b.<\/p>\n Nechme te\u010f „promluvit“ Zemi zamy\u0161lenou spisovatele Ladislava Stehl\u00edka: „Albrechtick\u00fd kostel\u00edk s rom\u00e1nskou v\u011b\u017e\u00ed a gotick\u00fdmi freskami je vedle Mou\u0159ence a Petrovic nejstar\u0161\u00ed svatyn\u00ed kraje. Byl zalo\u017een \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem Vladislavem a jeho syn Albrecht, arcibiskup solnohradsk\u00fd, jej posv\u011btil 5.kv\u011btna roku 1179. Valbov\u00e9 st\u0159echy chalup a poloha vsi na dvou svaz\u00edch spojen\u00fdch silni\u010dn\u00ed z\u00e1to\u010dinou p\u0159isp\u00edvaj\u00ed k jej\u00ed malebnosti. Je tu hodn\u011b kamen\u00ed a p\u0159\u00edrodn\u00edch kr\u00e1s, ale odnepam\u011bti tu b\u00fdvalo v\u017edycky m\u00e1lo chleba…<\/p>\n Obz\u00edr\u00e1m v\u00fdchodn\u00ed horizont s bukovnick\u00fdm rom\u00e1nsk\u00fdm kostelem, jeho\u017e port\u00e1l je velmi podobn\u00fd port\u00e1lu kostela v Chel\u010dic\u00edch. Na v\u00fd\u0161in\u011b za vs\u00ed od t\u0159\u00ed kamen\u016f s Kalv\u00e1ri\u00ed je \u0161irok\u00fd rozhled do kraje. T\u00e1hl\u00e1 linie obzoru je n\u00e1hle p\u0159eru\u0161ena siluetou ohromn\u00e9 l\u00edpy a tu\u0161en\u00fdmi st\u0159echami. To je Male\u010d. Ves stulen\u00e1 mezi lesy je Zukl\u00edn a m\u00edrn\u011b zdvi\u017een\u00fd horsk\u00fd oblouk s prstem rozhledny neklamn\u011b ud\u00e1v\u00e1 Javorn\u00edk. Moje pozornost se soust\u0159e\u010fuje do krajiny, uzav\u0159en\u00e9 mezi horou \u017dd\u00e1novem a hradi\u0161t\u011bm Sedlem…“<\/p>\n<\/div>\n<\/div>\n<\/li>\n<\/ul>\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" V\u00ddLETY NA \u0160UMAV\u011a – to je tak \u0161irok\u00e9 t\u00e9ma, \u017ee na n\u011b ur\u010dit\u011b nevysta\u010d\u00ed jeden v\u00edkend – ba ani cel\u00e1 Va\u0161e dovolen\u00e1. Sami si jist\u011b najdete na \u0160umav\u011b mnoho m\u00edst, kter\u00e1 V\u00e1s budou l\u00e1kat k n\u00e1vrat\u016fm … Ale pro za\u010d\u00e1tek – alespo\u0148 n\u011bkolik tip\u016f najdete zde – na na\u0161ich str\u00e1nk\u00e1ch. N\u011bkter\u00e1 m\u00edsta „v\u00fdlet\u016f“ v na\u0161em […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/racanek.cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/319"}],"collection":[{"href":"https:\/\/racanek.cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/racanek.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/racanek.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/racanek.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=319"}],"version-history":[{"count":9,"href":"https:\/\/racanek.cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/319\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":373,"href":"https:\/\/racanek.cz\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/319\/revisions\/373"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/racanek.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=319"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
\n\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/rozhledna-na-sedle-sumava.jpg\")
<\/p>\nRozhledna na Sedle<\/h3>\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/sumava.jpg\")
<\/p>\n\u0160umava<\/h3>\n
\u0160umava nab\u00edz\u00ed mno\u017estv\u00ed mo\u017enost\u00ed jak pro letn\u00ed, tak pro zimn\u00ed rekreaci. K nejv\u00fdznam\u011bj\u0161\u00edm st\u0159edisk\u016fm rekreace pat\u0159\u00ed \u0160pi\u010d\u00e1ck\u00e9 sedlo, Zadov a Chur\u00e1\u0148ov, Ant\u00fdgl, Srn\u00ed, Modrava nebo Lipensk\u00e1 vodn\u00ed n\u00e1dr\u017e. <\/p>\n
14. Stolet\u00ed p\u0159ineslo rozmach hornictv\u00ed. Okolo dol\u016f na zlato a st\u0159\u00edbro vznikaj\u00ed hornick\u00e1 m\u011bsta. V 16. stolet\u00ed zaji\u0161\u0165uje hornictv\u00ed a obchod na Zlat\u00e9 stezce blahobyt \u0159ad\u011b m\u011bst v oblasti. V 17. a 18.stolet\u00ed jsou kolonizov\u00e1na st\u00e1le vy\u0161\u0161\u00ed m\u00edsta. D\u00edky v\u00fdrob\u011b skla a t\u011b\u017eb\u011b d\u0159eva osidluj\u00ed lid\u00e9 \u0161umavsk\u00e9 lesy.
Nerozvinut\u00fd pr\u016fmysl v 19. stolet\u00ed zp\u016fsobil zna\u010dn\u00fd odliv obyvatelstva. Pr\u016fmyslov\u00fdmi st\u0159edisky byly v t\u00e9 dob\u011b pouze Strakonice, Klatovy a Su\u0161ice.
Po Druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce a v obdob\u00ed Studen\u00e9 v\u00e1lky byly zna\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1sti \u0160umavy a \u010cesk\u00e9ho lesa sou\u010d\u00e1st\u00ed hrani\u010dn\u00edho p\u00e1sma. Toto \u00fazem\u00ed bylo v podstat\u011b nep\u0159\u00edstupn\u00e9 a za ob\u011b\u0165 tehdy padlo mno\u017estv\u00ed pohrani\u010dn\u00edch vesnic.
Po\u010d\u00e1tky turistiky v oblasti sahaj\u00ed ji\u017e do 2.poloviny 19.stolet\u00ed. Klub \u010cesk\u00fdch turist\u016f postavil na po\u010d\u00e1tku 20.stolet\u00ed n\u011bkolik chat a rozhleden. <\/p>\n
Obecn\u011b je pro fl\u00f3ru \u00fazem\u00ed \u0160umavy typick\u00e9 v\u00fdrazn\u00e9 zastoupen\u00ed lesn\u00edch druh\u016f typick\u00fdch pro v\u00fd\u0161kov\u00e9 vegeta\u010dn\u00ed stupn\u011b \u0160umavy, ni\u017e\u0161\u00ed druhov\u00e1 bohatost v z\u00e1vislosti na horninov\u00e9m krystalick\u00e9m podlo\u017e\u00ed (\u017euly, ruly) a nedostatku v\u00e1pn\u00edku, obohacen\u00ed \u0161umavsk\u00e9 fl\u00f3ry o alpsk\u00e9 druhy (nap\u0159. ho\u0159ec \u0161umavsk\u00fd) d\u00edky migra\u010dn\u00edm vln\u00e1m z dob poledov\u00fdch, zastoupen\u00ed i druh\u016f pro \u0160umavu endemick\u00fdch a glaci\u00e1ln\u011b reliktn\u00edch, v\u00fdznamn\u00e9 zastoupen\u00ed r\u016fzn\u00fdch typ\u016f azon\u00e1ln\u00ed vegetace (ra\u0161elini\u0161t\u011b, slat\u011b s „ba\u017einnou kle\u010d\u00ed“, su\u0165ov\u00e9 svahy, kamenn\u00e1 mo\u0159e s reliktn\u00edmi bory, st\u011bny jezern\u00edch kar\u016f) a spole\u010denstva historicky vznikl\u00e9ho bezles\u00ed. Spole\u010denstva historicky vznikl\u00e9ho bezles\u00ed vznikla zem\u011bd\u011blsk\u00fdm extenzivn\u00edm obhospoda\u0159ov\u00e1n\u00edm odlesn\u011bn\u00fdch ploch. Zahrnuj\u00ed celou \u0161k\u00e1lu v\u00fdznamn\u00fdch spole\u010denstev, zejm\u00e9na antropogenn\u011b podm\u00edn\u011bn\u00e1 spole\u010denstva lu\u010dn\u00edho bezles\u00ed (vlhk\u00e9, podm\u00e1\u010den\u00e9 a ra\u0161elinn\u00e9 louky, vodou neovlivn\u011bn\u00e9 kv\u011btnat\u00e9 louky a pastviny, vysychav\u00e1 travinn\u00e1 spole\u010denstva, vrchovi\u0161tn\u00ed a kamenit\u00e1 lada aj.).<\/p>\n
Vodn\u00ed toky \u0160umavy jsou v horn\u00edch toc\u00edch minim\u00e1ln\u011b zne\u010di\u0161t\u011bny a d\u00edky tomu je \u0160umava jednou z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch oblast\u00ed v\u00fdskytu vydry \u0159\u00ed\u010dn\u00ed v \u010cR.<\/p>\n
Z velk\u00fdch pred\u00e1tor\u016f \u017eije dnes na \u0160umav\u011b trvale pouze populace rysa ostrovida. Jeho \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 znovuvysazen\u00ed b\u011bhem 80. let bylo podm\u00edn\u011bn\u00e9 velkou rozlohou zalesn\u011bn\u00e9ho \u00fazem\u00ed, pom\u011brn\u011b n\u00edzk\u00fdm stupn\u011bm os\u00eddlen\u00ed a dostate\u010dnou potravn\u00ed z\u00e1kladnou (hlavn\u011b srnec obecn\u00fd). Velk\u00e9 druhy kopytn\u00edk\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm jelen evropsk\u00fd, jsou za absence ostatn\u00edch pred\u00e1tor\u016f um\u011ble myslivecky obhospoda\u0159ov\u00e1ny a jejich \u010detnost regulov\u00e1na <\/p>\n![\"\"](\"wp-content\/uploads\/kasperk_hrad.jpg\")
<\/p>\nHrad Ka\u0161perk<\/h3>\n
Nejv\u00fd\u0161e polo\u017een\u00fd hrad v \u010cech\u00e1ch.Jedna z jeho v\u011b\u017e\u00ed p\u0159i\u0161la o st\u0159echu p\u0159i ork\u00e1nu Kyril – a tak te\u010f nov\u00fd \u0161indel na n\u00ed „sv\u00edt\u00ed“ daleko do kraje. Na v\u00fdhled z v\u011b\u017ee do \u010dty\u0159 sv\u011btov\u00fdch stran jen tak nezapomenete. <\/p>\n
<\/strong>
Hrad byl vybudov\u00e1n na severoz\u00e1padn\u00edm skalnat\u00e9m v\u00fdb\u011b\u017eku hory \u017dd\u00e1nova na p\u016fdorysu 300 m dlouh\u00e9ho prot\u00e1hl\u00e9ho ov\u00e1lu, jeho\u017e pod\u00e9ln\u00e1 osa sm\u011b\u0159uje od z\u00e1padu k v\u00fdchodu. Poloha hradu byla z hlediska obrany velice v\u00fdhodn\u00e1, nebo\u0165 ter\u00e9n zde spad\u00e1 v\u011bt\u0161inou strm\u011b dol\u016f, zejm\u00e9na na obou del\u0161\u00edch stran\u00e1ch stavby. Prot\u00e1hl\u00e1 dispozice se skl\u00e1dala ze t\u0159\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed. Prvn\u00ed, z boku a \u010dela p\u0159ilo\u017een\u00e1 k ostatn\u00edm \u010d\u00e1stem hradu, m\u011bla v\u00edcem\u00e9n\u011b obrann\u00fd charakter. P\u0159ed vstupn\u00ed br\u00e1nou do hradn\u00edho are\u00e1lu byl vyhlouben je\u0161t\u011b dnes jasn\u011b viditeln\u00fd p\u0159\u00edkop, jen\u017e v minulosti b\u00fdval p\u0159eklenut\u00fd padac\u00edm mostem. Z boku zaji\u0161\u0165ovala br\u00e1nu mal\u00e1 okrouhl\u00e1 v\u011b\u017e, kter\u00e1 se dochovala ve zbytc\u00edch zdiva. <\/p>\n![\"\"](\"wp-content\/uploads\/pusty-hradek.jpg\")
<\/p>\nPust\u00fd Hr\u00e1dek<\/h3>\n
N\u00e1\u0161 tip: nejl\u00e9pe se na n\u011bj dostanete, kdy\u017e spoj\u00edte prohl\u00eddku hradu Ka\u0161perk se „zach\u00e1zkou“ na Pust\u00fd hr\u00e1dek. Cesta na n\u011bj je zna\u010den\u00e1 od rozcestn\u00edku p\u0159ed hradem Ka\u0161perk,kde se t\u00e9m\u011b\u0159 u samotn\u00e9ho hradu d\u011bl\u00ed cesta na tu, kter\u00e1 V\u00e1s zavede k hradn\u00ed br\u00e1n\u011b – a cestu doleva vedouc\u00ed na Pust\u00fd hr\u00e1dek – odtud jste tam za malou chvilku. Nezapome\u0148te si fotoapar\u00e1t – litovali byste!<\/em><\/p>\n
K z\u00e1niku hr\u00e1dku se v\u00e1\u017ee legenda. Na hr\u00e1dku \u017eilo p\u011bt ryt\u00ed\u0159\u016f. Jednoho dne jeden z nich sledoval z v\u011b\u017ee zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pod\u00edvanou. V lese se honilo p\u011bt jelen\u016f a p\u011bt srnc\u016f kolem dokola. Vyb\u00edhali zb\u011bsile proti sob\u011b a pak op\u011bt zd\u011b\u0161en\u011b ustupovali. Jeden z jelen\u016f se paro\u017e\u00edm zapletl do v\u011btv\u00ed strom\u016f a nemohl se vyprostit. Jeho druzi jej opustili a prchli. Ryt\u00ed\u0159 p\u0159isp\u011bchal dol\u016f a bez n\u00e1mahy jelena skolil. Zv\u00ed\u0159e kleslo k zemi, ale z r\u00e1ny se hned vyl\u00edhnul \u010f\u00e1bel a posypal ryt\u00ed\u0159e \u010d\u00edmsi \u017ehav\u00fdm. Ten se okam\u017eit\u011b prom\u011bnil v \u010derta a zmizel spolu s t\u00edm prvn\u00edm. Je\u0161t\u011b tent\u00fd\u017e den v noci vniklo do lo\u017enice zbyl\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f stra\u0161idlo s kosou a cht\u011blo je zab\u00edt. State\u010dn\u00ed mu\u017ei se chopili me\u010d\u016f a cht\u011bli se br\u00e1nit. V ten okam\u017eik se jim ale pod nohama za\u010dala bortit podlaha, hrad se s rachotem z\u0159\u00edtil a v\u0161echno \u017eiv\u00e9 poh\u0159bil ve sv\u00fdch trosk\u00e1ch. Od t\u00e9 doby bylo nejlep\u0161\u00ed se tomuto m\u00edsto vyhnout. <\/p>\n![\"\"](\"wp-content\/uploads\/rabi_hrad.jpg\")
<\/p>\nHrad Rab\u00ed<\/h3>\n
Hrad Rab\u00ed<\/h3>\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/velhartice.jpg\")
<\/p>\nHrad a z\u00e1mek Velhartice<\/h3>\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/hradistesedlo.jpg\")
<\/p>\nHradi\u0161t\u011b Sedlo<\/h3>\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/otava.jpg\")
<\/p>\n\u0158eka Otava<\/h3>\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/vydra-reka-sumava.jpg\")
<\/p>\n\u0158eka Vydra<\/h3>\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/kasperske-hory.jpg\")
<\/p>\nKa\u0161persk\u00e9 Hory<\/h3>\n
Centrem os\u00eddlen\u00ed nebylo dne\u0161n\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed, ale patrn\u011b kostel sv. Mikul\u00e1\u0161e. Kolem poloviny 14. stolet\u00ed ji\u017e st\u00e1lo dne\u0161n\u00ed j\u00e1dro m\u011bsta s velk\u00fdm n\u00e1m\u011bst\u00edm a nem\u00e9n\u011b velk\u00fdm kostelem Sv. Linharta, dnes sv. Mark\u00e9ty. S dolov\u00e1n\u00edm souvis\u00ed i star\u00e9 jm\u00e9no m\u011bsta \u2013 Reichenstein, pozd\u011bji Bergreichenstein. Ve star\u00e9 n\u011bm\u010din\u011b znamenalo spojen\u00ed \u201eam reichen Stein\u201c u bohat\u00e9 sk\u00e1ly.
Nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed zlatorudn\u00fd rev\u00edrZa kr\u00e1le Jana Lucembursk\u00e9ho pracovalo v Ka\u0161persk\u00fdch Hor\u00e1ch v\u00edce ne\u017e 300 ml\u00fdn\u016f na zlatonosnou rudu.Kr\u00e1lova ta\u017een\u00ed proti m\u011bstu Landshutu ve Slezku se z\u00fa\u010dastnilo 600 horn\u00edk\u016f, ani\u017e by byly p\u0159eru\u0161eny pr\u00e1ce v dolech. Nen\u00ed se co divit, v\u017edy\u0165 zdej\u0161\u00ed zlatonosn\u00fd rev\u00edr byl nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed v zemi. Pozornost m\u011bstu v\u011bnoval i Jan\u016fv syn Karel IV. Z Bavorska dal z\u0159\u00eddit novou obchodn\u00ed stezku, kter\u00e1 vedla z Pasova na Kvildu, p\u0159es Hory, Su\u0161ici do nitra \u010cech. Nad m\u011bstem dal Karel postavit pevn\u00fd hrad Ka\u0161perk.<\/p>\n
Neprosperovaly jen zdej\u0161\u00ed doly, ale i obchody na stezce. A tak nen\u00ed divu, \u017ee c\u00edsa\u0159 Rudolf II. pov\u00fd\u0161il Ka\u0161persk\u00e9 Hory na kr\u00e1lovsk\u00e9 horn\u00ed m\u011bsto. Ve stejn\u00e9m roce prodal Hor\u00e1m tak\u00e9 v\u011bt\u0161inu ka\u0161persk\u00e9ho panstv\u00ed. Samotn\u00fd hrad si m\u011bsto koupilo od kr\u00e1le Maty\u00e1\u0161e v roce 1617. A po tomto hrad\u011b si tak\u00e9 dalo nov\u00e9 jm\u00e9no. Teprve nyn\u00ed to byly Ka\u0161persk\u00e9 Hory, tak jako to zn\u00e1me dnes. M\u011bsto m\u011blo sice hrad, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 hradby. Bylo natolik zanepr\u00e1zdn\u011bno dolov\u00e1n\u00edm, \u017ee i kdy\u017e vlastnilo p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 privilegium, na budov\u00e1n\u00ed hradeb si nikdy nena\u0161lo \u010das.
\u010cas dohas\u00ednaj\u00edc\u00ed sl\u00e1vyI kdy\u017e se v 16. stolet\u00ed v dolech intenzivn\u011b pracovalo, v\u00fdnos zdaleka nedosahoval tolik, kolik v p\u0159edhusitsk\u00fdch dob\u00e1ch. V obdob\u00ed t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky byly d\u016fln\u00ed pr\u00e1ce siln\u011b omezeny. Upadaj\u00edc\u00ed t\u011b\u017eba zlata byla pozvolna nahrazov\u00e1na skl\u00e1\u0159stv\u00edm, pro kter\u00e9 tu byl dostatek vhodn\u00fdch surovin. \u010casem se dokonce n\u011bkter\u00e9 skl\u00e1rny probojovaly mezi nejproslulej\u0161\u00ed v tehdej\u0161\u00ed monarchii.<\/p>\n
\n\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/susice-sumava.jpg\")
<\/p>\nSu\u0161ice<\/h3>\n
<\/em>
Historie m\u011bsta<\/strong><\/p>\n![\"\"](\"wp-content\/uploads\/zeleznaruda.jpg\")
<\/p>\n\u017delezn\u00e1 Ruda<\/h3>\n
\u017deleznorudsko je v sou\u010dasnosti v\u00fdznamn\u00fdm st\u0159ediskem turistick\u00e9ho ruchu. D\u00edky sv\u00e9 velmi v\u00fdhodn\u00e9 poloze nedaleko hranic s N\u011bmeckem p\u0159edstavuje skv\u011bl\u00e9 m\u00edsto pro pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed \u0160umavy a Bavorsk\u00e9ho lesa. Mno\u017estv\u00ed turistick\u00fdch a cykloturistick\u00fdch tras, upraven\u00fdch b\u011b\u017eeck\u00fdch stop a bezprost\u0159edn\u00ed dostupnost kvalitn\u00edch ly\u017ea\u0159sk\u00fdch are\u00e1l\u016f d\u011blaj\u00ed z m\u011bsta a okol\u00ed r\u00e1j pro sportovce. \u017deleznorudsko pak poskytuje turist\u016fm i sportovc\u016fm kvalitn\u00ed z\u00e1zem\u00ed – mno\u017estv\u00ed hotel\u016f, penzion\u016f, apartm\u00e1n\u016f, restaurac\u00ed i obchod\u016f. Velkou v\u00fdhodu p\u0159edstavuje i kvalitn\u00ed vlakov\u00e9 a autobusov\u00e9 spojen\u00ed na Klatovy, Plze\u0148 a Prahu a tak\u00e9 spojen\u00ed s Bavorskem. <\/p>\n![\"\"](\"wp-content\/uploads\/nezdice-na-sumava.jpg\")
<\/p>\nNezdice na \u0160umav\u011b<\/h3>\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/strasin.jpg\")
<\/p>\nStra\u0161\u00edn<\/h3>\n
<\/p>\nRozhledna Javorn\u00edk<\/h3>\n
Dne 26.7.1914 byla svol\u00e1na sch\u016fze p\u0159\u00e1tel, aby se dojednaly posledn\u00ed podrobnosti k zapo\u010det\u00ed stavby d\u0159ev\u011bn\u00e9 rozhledny. Jak\u00e9koliv jedn\u00e1n\u00ed bylo zma\u0159eno, nebo\u0165 byla vyhl\u00e1\u0161ena mobilizace. Tohoto osudn\u00e9ho dne nav\u0161t\u00edvil sv\u016fj obl\u00edben\u00fd Javorn\u00edk K. Klostermann ji\u017e naposledy. <\/p>\n![\"\"](\"wp-content\/uploads\/polednik_rozhledna.jpg\")
<\/p>\nRozhledna Poledn\u00edk<\/h3>\n
Popis p\u0159\u00edstupuP\u0159\u00edstup je orienta\u010dn\u011b snadn\u00fd, p\u0159\u00edmo na vrchol vede odbo\u010dka \u010derven\u00e9 zna\u010dky z Pr\u00e1\u0161il na Modravu. Poledn\u00edk se nach\u00e1z\u00ed v klidov\u00e9m \u00fazem\u00ed NP a vstup mimo zna\u010den\u00e9 cesty je zak\u00e1z\u00e1n. Z d\u016fvodu hn\u00edzd\u011bn\u00ed a zimov\u00e1n\u00ed tet\u0159ev\u016f je vstup od \u0159\u00edjna do kv\u011btna omezen. <\/p>\n
Po roce 1990 voj\u00e1ci Poledn\u00edk opustili, objekty byly zbo\u0159eny (s celkov\u00fdmi n\u00e1klady 5,5 mil. K\u010d) a v\u011b\u017e byla z rozhodnut\u00ed spr\u00e1vy \u0161umavsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho parku n\u00e1kladem 12 mil. K\u010d upravena na rozhlednu. Ta byla zp\u0159\u00edstupn\u011bna 18. \u010dervence 1998. P\u0159\u00edmo pod n\u00ed vyrostl d\u0159ev\u011bn\u00fd p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek chr\u00e1n\u00edc\u00ed turisty p\u0159ed sluncem i nepohodou po\u010das\u00ed. P\u0159es l\u00e9to zde funguje i kiosk s ob\u010derstven\u00edm, pohlednicemi, panoramatickou kruhovou mapkou, informa\u010dn\u00edm m\u00edstem NP \u0160umava a vrcholov\u00fdm raz\u00edtkem.<\/p>\n![\"\"](\"wp-content\/uploads\/zdanov-sumava.jpg\")
<\/p>\n\u017dd\u00e1nov<\/h3>\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/kamen-kralovsky.jpg\")
<\/p>\nKr\u00e1lovsk\u00fd k\u00e1men<\/h3>\n
(Vacul\u010d\u00edk, Turistick\u00fd pr\u016fvodce) <\/p>\n![\"\"](\"wp-content\/uploads\/cenkova-pila.jpg\")
<\/p>\n\u010ce\u0148kova pila<\/h3>\n
![\"\"](\"wp-content\/uploads\/albrechtice-kostel.jpg\")
<\/p>\nKostel Panny Marie a sv.Petra a Pavla v Albrechtic\u00edch<\/h3>\n